Žijeme myslí. Co je to ta mysl?

Bdění, sen všechny naše pocity, všechny naše zážitky, touhy, dojmy tendence, naše štěstí, starosti, smutek, zloba, lakota, žárlivost, pýcha, identifikace s tělem, celý svět, každá věc… je jenom mysl.

Mysl se tolik mění. Během dne prožíváme tolik věcí po celý svůj život, tolik napětí, tolik rozruchu v mysli, smutek. Takže náš život se stává problémem. Proč máme ten problém?

Máte peníze, práci, přístřeší, jídlo, všechno máte, ale nemáte pocit naplnění. Máte tolik tužeb, tolik tendencí a snažíte se odstranit svoje problémy skrze knihy, skrze různé rady, skrze různé guru… ale ten problém není ve světě.

Tenhle svět byl stvořen Bohem velmi krásným způsobem.

Všechno je Bůh. Ten svět je podle vaší mysli. Mysl to znamená myšlenky.

Teď myslíte například na svého syna, to je jedna myšlenka. Chcete jet na letiště, to je také myšlenka. Díváte se na zahradu, to je myšlenka. Škola, auto, televize, měsíc, slunce les, slon, květiny, voda.... Všechno je myšlenka.

Tenhle svět známe skrze myšlenky. Každá myšlenka je mysl. Kdyby nebyla myšlenka, nebyl by ani svět. Bez myšlenek nemá nikdo žádný problém.

Cokoli, co známe, k čemu cítíme nějaký pocit, je všechno vytvořeno myslí.

Když spíme hlubokým spánkem, není tam mysl, nejsou tam myšlenky, není tam svět.

Když se vzbudíme, vyvstává mysl, okamžitě nastane stav bdění a automaticky vidíme tenhle svět. Jak tenhle svět vidíte? Jenom skrze své myšlenky.

Teď vidíte jenom tuhle místnost a když tam nejsou žádné jiné myšlenky, tak vaše mysl se stane touhle místností.

Jste tady, ale myslíte zrovna na svoji práci… Jste tady, ale když myslíte na svoji práci, tak vaše mysl tu není. Vaše mysl vytvořila další myšlenku, další scénu. Teď tu tedy nejste. Kde jste?

Vy jste u sebe v práci. Jste to, co je myšlenka.

Když máte nějaké starosti, problémy, jdete do restaurace, nebo jdete za známými, nebo do kina, nebo čtete knihu, nebo jdete do parku.

Co tam jde? Jenom myšlenka, vaše mysl. Když máte nějaký problém, tak jdete někam jinam, abyste odstranili svůj problém. Ten problém je ve vaší mysli.

Když jdete někam jinam, tak to není řešením. Je to jenom dočasná úleva, protože ten vjem ve vaší mysli je příliš silný. Kdyby ten vjem byl slabší, je snadné ho odstranit.

A pak můžete mít pocit štěstí.

Pokud jste uvnitř plni vjemů, pokud je vaše mysl plná různých tužeb, tak ať jdete kamkoliv, ať navštívíte jakékoliv krásné místo, nebo čtete jakoukoliv knihu, stejně vám to nepomůže s vaším problémem.

Ostatní vám s tím problémem nemohou pomoci, nemohou vám pomoci ani peníze, ani vaše rodina a vaši známí, protože ty problémy vytváříte sami vlastní myslí, vlastním přemýšlením.

Když hodně přemýšlíte o nějakém člověku, o nějakém problému, o nějaké věci, tak ten problém se den ode dne zvětšuje a řešení se nedostavuje. Tohle je chyba vaší mysli.

Naříkáte, máte strašné starosti. A odkud přicházejí? Odkud přichází ten nářek a ty starosti? Přichází k vám zvenčí? Ze světa? Je tam nějaká příčina vašich starostí? Ta příčina zmizí třeba po šesti nebo sedmi dnech, ale ten problém vytváříte tím, že o tom tolik přemýšlíte.

A kdo to odstraní?

Každý člověk má tolik problémů, starostí, napětí. Nikdo ve světě nezažívá pocit štěstí. Proč? Přišli jste snad na svět kvůli neštěstí? Abyste byli smutní? Váš přirozený stav je štěstí.

Váš přirozený stav je klid. Když jste byli děti, měli jste snad problémy? Měli jste snad nějaké potíže? Každé dítě se přece jen směje a směje… Každé dítě má přece ten pocit klidu, protože nepřemýšlí. Problém je ve vaší mysli.

Takže meditace, dotazování, jakákoliv duchovní metoda vede jenom ke štěstí a klidu. Ten klid a to štěstí lze dosáhnout dotazováním po Já.

Ten kdo se ptá své mysli, ten určitě dosáhne štěstí a klidu. Jak? Usínáme ale nespíme. Proč? Máme v sobě tolik napětí, tolik myšlenek…. Po několika hodinách se naše mysl pomalu vyprazdňuje a teď usínáme.

Ten spánek přichází velice přirozeně. Bez našeho vědomí a bez našeho úsilí, přijde hluboký, bezesný spánek. Není v tom žádné naše úsilí ani o tom nevíme.

Ten hluboký spánek je velmi přirozený. Nevíme o světě, nemáme tohle tělo, nemáme mysl. Kam jsme se poděli? Kde jste v hlubokém spánku? Víte kde jste? Víte při tom něco o svém těle? O světě? Nebo o své mysli? Vyvíjíte nějaké úsilí, abyste se potom probudili?

V hlubokém spánku jste vstoupili do té nejvyšší moci přirozenou cestou. V hlubokém spánku má každý pocit štěstí a naplnění. A tělo si také odpočine. Když mysl a tělo nemají žádné myšlenky, tak velice přirozeně k nám přijde štěstí a klid.

Duchovní metoda musí vést skrze vaše úsilí pouze ke štěstí a klidu. Musíte se pořád snažit dosáhnout pocitu štěstí a klidu

Vy říkáte, že jste to tělo. Vy říkáte: „Tohle je moje mysl.“ Vy říkáte: „Tohle je svět.“

Tělo, mysl a svět, tato trojice v hlubokém spánku mizí. Není tam. Když zažíváte pocit klidu, tak také zmizí vaše tělo, vaše mysl a svět. Když naplníte své touhy, okamžitě vstupujete do Já, do Jáství, ale nevíte o tom. Pak tělo, svět a mysl zmizí a okamžitě každý člověk má pocit štěstí. Ale pak hned zas vyvstává další myšlenka. A tak ten pocit štěstí ztrácíte. Zase máte tolik starostí a napětí. Tak kde je to štěstí? Je v domě? V manželce? V manželovi? V dětech? Ve vodě? Někde? Když naplníte nějakou tužbu, tak vaše mysl se vrací do Já a v ten moment máte pocit klidu a štěstí.

Nikde žádné štěstí není, ale vy to špatně chápete. Kdyby nějaký předmět v sobě skrýval to štěstí… Řekněme, že se vám líbí nějaká fotografie a jste šťastní při pohledu na ní.

Jsou snad všichni šťastní z té fotky? Ne. Někomu se ta fotka nelíbí. Někomu to štěstí nepřichází…. Ta fotka vám navodí pocit štěstí podle toho, jakou máte touhu nebo představu.

Každý člověk má tedy to chvilkové štěstí, když naplní nějakou touhu nebo nějakou ideu, ale v té věci samotné štěstí není.

Kdyby nějaký předmět na světě obsahoval to štěstí, tak tu věc hned bude chtít každý koupit. Nic takového neexistuje.

Mír ve světě neexistuje, štěstí není ve světě, je naší vlastní přirozeností. Protože už jako děti jsme byli šťastni.

Ale od malička jsme začali naplňovat mysl zbytečnostmi, různými nepotřebnými myšlenkami. Máte mysl plnou zbytečných myšlenek. Naše Srdce je tolik překryté. Je tam tolik odpadků…

Každá ta myšlenka překrývá vaše štěstí. Každou myšlenkou si vytváříte nějaké hranice a pohybujete se jenom v rámci těch hranic a to vám nemůže přinést žádnou trvalou radost. Tohle není opravdový život.

Náš přirozený stav je vždycky klid a štěstí. V tomhle světě žádný problém není. Žádný smutek, žádné problémy, protože Bůh stvořil tenhle svět pro naše štěstí, pro naši realizaci Já a pro náš klid.

Vaše mysl se vzdaluje daleko od Boha uvnitř vás. Tím, že se identifikujete s tělem a tím, jak se snažíte naplnit své touhy, se vzdalujete od vlastního klidu, od Já. Vaše mysl se vzdaluje od Já podle vašich představ, podle vašich tužeb. Nikdy nepřemýšlíte o své mysli. Vy přemýšlíte o nějaké zemi, přemýšlíte o svých přátelích… Vždycky přemýšlíte o ostatních, přemýšlíte o své rodině, přemýšlíte o všem kromě své mysli.

Ne. Problém je ve vaší mysli. Problém je uvnitř vás.

Musíte pozorovat svou mysl. V hlubokém spánku se naše mysl smísila s Já. To Já, to Jáství, ta nejvyšší moc vládne vesmíru.

Je ve vás, uvnitř. To je to Srdce. Ne srdce jako orgán. To je to Já.

V hlubokém spánku jste v Já. Když se probudíte z hlubokého spánku, okamžitě nejprve vyvstává ego. To ego vytváří najednou milióny myšlenek a my vidíme tuhle mysl a vidíte své myšlenky, ale Já nikdy nevidíte. Proč?

Mysl totiž může vidět jenom myšlenky a svět. Mysl nikdy nemůže vědět odkud pochází.

Ego vylézá ven zevnitř z našeho Srdce, ale my to nevidíme. Vy víte jenom, až když ty myšlenky vylezou. Vy znáte jenom myšlenky a skrze ty myšlenky pak znáte svět.

Takže všechny myšlenky povstávají z ega. Všechny ty myšlenky nám způsobují problémy a potíže. Máme milióny myšlenek. Snažíte se nějakou myšlenku odstranit. Ale co ty ostatní?

Když máte nějaký problém se svým nepřítelem a myslíte na to, nebo když vidíte hada nebo nějakou šelmu, tak se vás zmocní strach a snažíte se toho zbavit. Nebo máte nějaký problém v rodině a snažíte se ho odstranit.

Tohle je jenom pár myšlenek, a co problém těch ostatních miliónů myšlenek? Každý člověk se snaží odstranit nějaké problémy skrze mysl, ale mysl sama ten problém vytvořila a nemá žádnou moc ten problém odstranit, protože tam není někdo druhý, kdo by jí pomohl.

Vy přemýšlíte a přemýšlíte a z toho pochází spousta potíží a problémů. A kdo má ty problémy?

Vy. Vaše mysl. A vaše mysl se teď pokouší ty problémy odstranit.

Ale kdo vytvořil ten problém? Vaše mysl ten problém vytvořila. A je tedy možné zase myslí odstranit ten problém? Nikdy! To je bez šance!

Potřebujeme tedy nějakou pomoc. A kde je ta pomoc? Je v knížce? Je ve vaší rodině? Je někde ve světě? Ne.

Všechno to jsou přece myšlenky. Když budete číst knihu, tak zase jí rozumíte skrze svou mysl, skrze své myšlenky. Tak to je taky mysl.

Když přemýšlíte jak, jak můžete ten problém odstranit… ten, kdo přemýšlí je také ta mysl, která nemůže odstranit problém. Takže žádné řešení není.

Ale vaše mysl se pořád zabývá jinými věcmi a na ten problém postupně zapomenete. A ten problém nebyl vyřešen. Každý problém je permanentně vytištěn ve vaší mysli.

My potřebujeme nutně Milost boží. Jenom síla Jáství, ta nevyšší Moc, která vede náš život zevnitř, Ona všechno ví.

Ona zná každou myšlenku, Ona zná náš život kompletně od narození až po smrt.

Pořád tu sílu máme uvnitř. Ve vašem Srdci je oceán klidu, ale vy nedokážete do toho Srdce vstoupit. To je jediný problém.

Proč nevejdete do toho Srdce? Chodíte po světě a tolik vás zajímá ten svět. Kdybyste žili dvě stě let, pořád nepřichází žádné řešení. Život je pořád stejný, vždycky starosti.

Náš život je pořád slabší a slabší. „Já už nechci žít, chci spáchat sebevraždu.“ Kdo tohle říká? To říká vaše mysl. Proč to vaše mysl říká? Kvůli vašim problémům, kvůli výtvorům vaší mysli.

Máte snad v hlubokém spánku nějaký problém? To Já je uvnitř.

Každý musí zkusit vejít do toho Já. Mysl vylézá ven z vašeho nitra. Mysl se zase vrací do vašeho nitra.

Realizace Já je velmi snadná, protože to máte v sobě. Proto je to lehké.

Ta mysl vylézá z Já a vrací se do Já. Když spíte hlubokým spánkem a pak se vzbudíte, Nejdříve vylézá ego z Já. My to ego neznáme, Ale my tomu egu říkáme já, já já.

Já jsem bohatý… Já jsem krásný… Já mám auto… Já mám tolik přátel… Já jsem génius… Já! Já jím. Já piju. Já všechno znám. Já jedu do Anglie Kdo tam jede? Já, já, já, já… Já dělám. Já jdu. Já také umírám…

A co z toho? Takže tohle je to já. Tím já, je ego. Je to falešné já.

Vytváří tolik myšlenek a my vidíme jenom ty myšlenky. A svět vidíme skrze tyto myšlenky. Celý váš život jsou jenom tyhle myšlenky. Náš život jsou myšlenky a tyhle myšlenky jsou mysl a mysl je iluze. Váš život je iluze. Vaše myšlenky jsou iluze. Váš svět je iluzorní. Vaše tělo je iluzorní. Všechno je iluzorní.

Tak proč žijete? Jaký je smysl vašeho života?

Každá myšlenka je falešné já, každá myšlenka obsahuje ego. Bůh je uvnitř.

Bůh pozorně všechno pozoruje: „Vaše žádosti, vaše touhy,

vaše skvělost ve světě to pro mne nic neznamená“ říká ten Bůh zevnitř.

„Ty problémy jsou vaše, jen si v nich pokračujte. Když chcete vstoupit do Mého světa, tak odstraňte to falešné já. S tím falešným já ke mně nemáte přístup. Do Mého světa nemůže nikdy vstoupit s těmi věcmi. S vašimi myšlenkami, s vaším světem je tam zákaz vstupu.“

Vstupte tedy dovnitř do sebe. Vidíte jenom spousty zrození, ale nikdy nechcete vstoupit dovnitř. Tolik lidí má tolik nějakých zážitků. Ne. Žádné zážitky nevedou k realizaci Já.

Meditace, duchovní metody jsou třeba k tomu, abychom vešli do Já, k trvalému odstranění vaší mysli, vašeho problému.

Aby se odstranily všechny problémy naší mysli, to není možné skrze žádnou osobu, jedině skrze milost Já.

Pro realizaci Já je třeba štěstí a klidu. Štěstí je Já.

Klid a štěstí jsou Jáství. Když jsme vzhůru, máme to falešné já, všechny naše vjemy byly zaznamenány v naší mysli.

Když spíme a sníme, to falešné Já vytváří další svět. Ten sen přichází kvůli vašim touhám, Vašim tendencím a vašim dojmům.

Ten svět tedy také vytváří to falešné já. Ve snu máte spousty pocitů, stejně jako když jste vzhůru. Jsou tam také. V tom snu si myslíte, že to je skutečnost.

Spatřil jste lva, jak k vám běží, aby vás zabil. V tom snu křičíte… V tu chvíli si myslíte, že to je skutečnost. Přitom ležíte v posteli a spíte. Vaše tělo je tady, ani jste se nepohnuli, ale ve snu pádíte strašnou rychlostí. Pomozte mi! Běží ke mně lev! Lev mě chce zakousnout! Strašně se bojíte… Když se vzbudíte, lev tam není. Už tam nejste. Kam zmizel ten lev? Šel do lesa? Máte snad v domě les? Ne.

Žádný lev. Je to jenom váš výtvor. To samé vidíte, když jste vzhůru. Koukáte se… Tohle je skutečnost, viděl jsem tygra, mluvil jsem s kamarádem.

V tom snu jste také mluvil s kamarádem a myslel jste si, že to byla skutečnosti. Teď si myslíte, že to bdění je skutečnost. A co z toho je skutečné?

Máte tolik zážitků, tolik se toho mění, když jste vzhůru.

Teď spíte a sníte. Všechny ty prožitky a pocity ze dne zmizeli ve snu. Vstoupili jste do jiného světa, teď je tohle váš život, je to vaše skutečnost.