Další ukázka nádherné poesie Rabindranatha Thákura.
42.
O ŠÍLENČE nádherně opilý;
Když za jednu noc vyprázdníš celý svůj vak na ulici za blázna;
když za jednu noc vyprázdníš celý svůj vak a luskáš prsty nad rozumem;
když chodíš podivnými cestami a hraješ si marnými věcmi;
nedbáš rýmu ani smyslu;
když rozpínáš plachty své před bouří a lámeš kormidlo ve dví,
chci tě, příteli, následovati a opíti se a přijíti ve psí.
Promarnil jsem své dny a noci ve společnosti spolehlivých, moudrých sousedů.
Mnohým věděním zešedivěl mi vlas a mnohým bděním seslábl mi zrak.
Léta jsem sbíral a hromadil drobty a úlomky věcí:
Rozšlap je a tanči po nich a rozmetej je po všech větrech!
Neboť vím, že nejvyšší moudrost; jest opíti se a přijíti ve psí.
Ať zmizí všecky úzkostlivé vrtochy, ať sejdu beznadějně s cesty.
Ať přijde vítr divoké závrati a oderve mne od mé kotvy.
Svět jest obydlen výtečníky a pracovníky, užitečnými a řádnými.
Jsou lidé, kteří jsou snadno prvními, a lidé, kteří jdou slušně za nimi.
Ať jsou šťastni a dobře se jim vede a mne nechte být v mé bláhové marnosti.
Neboť vím, že konec všech věcí jest opíti se a přijíti ve psí.
Klnu si, že tuto chvíli se vzdávám všech nároků na hodnosti lidí slušných.
Odkládám pýchu učenosti a rozeznávání práva a křivdy.
Rozbiji nádobu paměti a vyliji poslední kapku slz.
V pěně jahodově rudého vina vykoupám a rozjasním svůj smích.
Průkaz vážnosti a rozšafnosti schválně roztrhám na kusy.
Vykonám svatý slib býti nicotným, opíti se a přijíti ve psí.
43.
NIKOLI, přátelé, říkejte si cokoli, nikdy, nebudu asketou.
Nikdy nebudu asketou, neučiní-li ona slibu se mnou.
Jest mým pevným rozhodnutím, že nenaleznu-li stinného přístřeší a druha pro své pokání, nestanu se asketou.
Nikoli, přátelé, nikdy neopustím svého krbu a domova a neuchýlím se v samotu lesní, nebude-li zníti veselý smích v jejích ozvučných stínech a nebude-li vláti ve větru lem šafránového pláště; nebude-li její ticho prohloubeno tichými šepoty.
Nikdy nebudu asketou.
Rabindranath Thákur: Zahradník