Ještě jeden článek na téma vliv planet sluneční soustavy na klima Země.

Stačil extrémní zvrat teplot a do toho déšť a v České republice se zopakovaly povodně. Klimatologové se budou přít, zda jde o projev oné globální změny klimatu, anebo o jev pravidelně se opakující v určitých cyklech. Na toto téma vyšel zajímavý článek v MF Dnes, který si dovolím z valné části ocitovat.

Tak tedy z onoho článku: "Zima byla roku 1784 opravdu tuhá. Mrzlo, od počátku ledna leželo sněhu na tři lokte, tedy asi metr a půl. Přesně 24. února přišla náhlá obleva provázená silným deštěm. Sníh tál, promrzlá země nestačila to množství vody vsáknout. Řeky se rychle naplnily, divoký proud se hnal koryty a rozléval se z břehů. V Praze strhnul část Karlova mostu.

Povodně postihovaly české země odnepaměti. Archeologové v Praze na Malé Straně objevili důkaz o pohromě ze druhé poloviny 6. století. Asi nikdo se v dějinách přírodních katastrof nevyzná líp než Jiří Svoboda.

V posledních dnech Česko opět trápily záplavy. Ničily, zabíjely. A podle Jiřího Svobody od nich nebude pokoj ještě několik let. Zřejmě největší v historii byly povodně z léta 2002. Potvrzuje to zajímavá památka. Na skále v Děčíně je série značek, které po staletí zachycovaly povodňovou výšku vody a letopočet. Před polovinou 19. století je objevil osvícenský badatel Václav Krolmus. Nejstarší znaménko je z roku 1118 a Krolmus u něj naměřil výšku 18 loktů a 16 palců, což je zhruba 11,1 metru.

15. srpna 2002 voda vystoupala o víc než půl metru nad něj. Vyvrátila tak letité podezření, že značka je padělaná, a tudíž nevěrohodná. Tenkrát se mluvilo o pětisetleté vodě, a laik by tedy čekal, že se silné záplavy hned tak nevrátí. Neuplynuly ani čtyři roky a máme je tu zase. „Daly se tušit, jen jsem nevěděl, jestli přijdou v létě, nebo v zimě,“ říká Svoboda. „Ale to nebezpečí se rok od roku zvyšovalo. Klima se pohybuje v určitých periodách, chladnějších, teplejších, vlhčích, sušších. A jde o to, jak přesně se podaří odhadnout nástup a konec jednotlivých fází klimatického cyklu.“

Cyklů je několik, za dominantní se považuje rytmus 90 let, případně jeho dvojnásobku – 180 let. Se zajímavou hypotézou týkající se toho druhého přišla Ivana Charvátová z Geofyzikálního ústavu Akademie věd. „Dokázala, že se na délce cyklu výrazně podílí Jupiter se Saturnem,“ líčí Svoboda. „Tyhle planety totiž tvoří 93 procent hmotnosti všech planet sluneční soustavy. Pokud se právě jednou za 180 let maximálně přiblíží, jejich společná hmota poruší rovnováhu sluneční soustavy. Slunce – aby ji vyrovnalo – začne kmitat a nám tady na zemi se zvýší počet zemětřesení, orkánů, studených zim, povodní. Ba dokonce vznikne politický neklid, který zrychlí střídání panovníků. Právě v téhle fázi se nacházíme.“ Kdy doba pohrom skončí? „Vychází mi léta 2012 až 2014,“ říká Svoboda.

Vůbec nejstarší údaj o velké vltavské vodě je sice méně přesný, zato se vrací až do časů kolem druhé poloviny 6. století. „Počátkem druhé světové války se na Malostranském náměstí hloubila jáma pro cisternu a přitom se v zemi porýpali archeologové,“ řekl Svoboda. „Prokopali se vrcholným středověkem, raným středověkem, slovanskou érou, germánskou a narazili na dvaceticentime­trovou písčitou sterilní vrstvu, pod kterou pokračovaly starší kulturní vrstvy. Bylo jasné, že ten písčitý nános přinesla voda.“ Jak velká? Dravá? Nebezpečná? Smrtící? To už nejspíš nevypátrá ani Jiří Svoboda.", tolik z článku v MF Dnes. Kdybyste si ho chtěli přečíst celý, vyšel v sobotu 8. dubna 2006.

Je v něm i seznam: „Největší povodně“

• 1118 Značka na skále v Děčíně zachytila rekordně velkou vodu, která byla překonána až v srpnu 2002.
• 1272 V březnu povodeň v Praze zničila kamenný Juditin most.
• 1367 V březnu Vltava zaplavila polovinu Starého Města a lidé tu jezdili na loďkách. Když voda opadla, sbírali v ulicích ryby.
• 1432 V červenci opět jezdili lidé na Staroměstském náměstí v loďkách. Voda odnesla všechny mlýny na dolní Vltavě, zničila domy v Praze, v Berouně a v Písku, kde podemlela kamenný most. Uchráněn nezůstal ani pražský Karlův most. Zahynulo mnoho lidí i dobytka.
• 1501 Pršelo osm srpnových dní za sebou, v Praze voda vystoupila metr nad Bradáčovu pleš.
• 1655 Prahu těžce poškodila další z mohutných povodní.
• 1784 V únoru řádil tající sníh a silné deště po celém území Čech.
• 1890 Pod tlakem proudu ženoucího naplavené dřevo praskl v září Karlův most a na třech místech se zřítil do vody. Pohroma zabíjela. V Karlíně se převrhl ponton s 30 vojáky, kteří pluli městu na pomoc. Osmnáct z nich utonulo, na místě tragédie stojí pomník.
• 1954 Třídenní husté deště v červenci vyprovokovaly záplavy.
• 2002 Po 48 letech klidu přišla v srpnu 2002 povodeň, která předčila všechno, co se v Čechách a na Moravě kdy odehrálo. V naší historii byla vůbec největší, kterou zachytily jakékoliv záznamy, ať už písemné nebo hmotné.