A takový je člověk, který spatřil vizi Pravdy, který si pro sebe během svého zápolení ve světě stanovil věčný cíl. I když se může procházet mezi pomíjivými věcmi a ztrácet se mezi stíny, přesto je všechen jeho život veden oním cílem. A stejně jako se orel vznáší do svého hnízda, tak se i on vznáší nad všechna utrpení, nad všechny prchavé požitky a pomíjivé radosti.

    Stanovení si věčného cíle je tou nejdůležitější věcí pro každého, kdo se touží odmotat od všech komplikací života – ne cíle patřícího někomu druhému, ne vizi druhého, ale cíle, který se zrodil z vlastních zkušeností, vlastního strádání, utrpení a pochopení. Jakmile si takový cíl člověk jednou stanoví, tak bude vrhat světlo na zmatek všeho myšlení, a tak objasňovat smysl života.

    Jako loď, která je ztracena na moři bez kompasu, se v tomto světě zmatku ztrácí i člověk bez vnímání cíle, který je stálý a věčný. Jako si lodní kapitán stanovuje cíl svého plavidla a podle kompasu je schopen řídit jeho směr skrze noční bouře a temné vody, tak i člověk, který má znalost svého cíle, může řídit svůj život podle kompasu pochopení.

    Protože člověk nezná svůj cíl, tak se nachází ve stavu nejistoty a chaosu. Protože člověk nevyřešil svůj vlastní problém, tak nebyl vyřešen ani problém světa.

    Problém člověka je problémem světa. Pokud je člověk nešťastný, nenaplněný a nespokojený, pak i svět kolem něj se nachází v utrpení, nespokojenosti a nevědomosti. Pokud člověk nenalezl svůj cíl, tak svůj cíl nenalezne ani svět. Nelze oddělovat člověka od světa. Svět a člověk jsou jedním. Pokud může být problém člověka vyřešen skrze pochopení, pak lze tímto způsobem vyřešit i problém světa. Než budete moci dávat pochopení druhým, tak musíte nejdříve pochopit sami. Pokud nastolíte Pravdu ve svém srdci a mysli, tak tam bude věčně sídlit.

    Jednoho dne v Benares jsem se na člunu plavil po posvátné řece Ganze a pozoroval lidi, jak uctívali Boha při hledání štěstí, při hledání svého cíle a způsobu jeho dosažení. Spatřil jsem jednoho člověka v hluboké meditaci, který zapomínal na vše kolem sebe a který ve své mysli držel je jednu jedinou myšlenku – nalezení a dosažení cíle. Spatřil jsem jiného, jak vykonával obřady vyžadované svým systémem jógy. Viděl jsem dalšího, jak opakoval zpěvy a byl ztracen světu i sobě samému. Všichni z nich hledali přesně to, co hledáte i vy, co v okamžicích hlubokého přemýšlení a velké touhy hledá každý na světě. Jako je člun unášen po řece jejím proudem, tak je i každý člověk unášen svými touhami, svými vášněmi a chtěním, protože si pro sebe nenalezl a nestanovil svůj cíl. Protože nebyl stanoven žádný cíl, protože nebyla nalezena cesta, která k tomu cíli vede, tak existuje zmatek a chaos, tak je mysl plná otázek a pochybností. Dokud v mysli existují pochybnosti, tak neexistuje mír ani jistota ani extáze cíle.

    Tento stav existuje po celém světě, avšak všude se nachází tlukoucí srdce a mysl schopná přemýšlení. Člověk všude na světě podvědomě hledá způsob, jak se vysvobodit ze své malosti a úzkoprsosti. Konec tohoto hledání je vysvobozením a věčným štěstím. Člověk experimentuje podél mnoha cest a každá cesta vede ke komplikacím. Putuje od života k životu, od svatyně ke svatyni, od víry k víře – sbírá zkušenosti, přijímá, odmítá, a znovu přijímá – a tak putuje směrem k onomu cíli, který jej očekává, stejně jako očekává všechny lidi.

    V tomto procesu hromadění a odmítání neví, kterým směrem se obrátit pro útěchu, a když hledá útěchu skrze jakýkoliv konkrétní kanál, tak se v něm zaplete a spoutá. Protože existuje spousta vykladačů Pravdy, protože existuje spousta konfliktních cest, vír a náboženství, tak se člověk v jejich složitostech ztrácí. Jako motýl, který naráží do okenní tabule, který se snaží uniknout na čerstvý vzduch a pod otevřenou oblohu, tak zápasí i lidé, kteří nezachytili záblesk cíle – avšak není těžké jej stanovit. Cíl se zdá vzdálený proto, jelikož oni se nachází v temnotě.

    Jako hrnčíř tvaruje hlínu dle potěšení své představivosti, tak může člověk tvarovat svůj život skrze touhu srdce. Jako jsou hliněné nádoby tvarovány do krásných nebo ošklivých forem, tak může i život být učiněn krásným nebo ošklivým podle cíle, který jste si pro sebe stanovili.

    Chtěl bych vám pomoci směrem k onomu cíli, kterého toužíte dosáhnout – cíli, který očekává všechny lidi na světě, nechť jsou jejich zkušenosti, myšlenky a city jakékoliv. Pak se budete schopni orientovat v temnotě světa, jako se člověk za temné noci orientuje podle hvězd.

    Jakmile si jednou takový cíl stanovíte – který je štěstím a tedy svobodou – tak se život stane jednoduchým. Přestane existovat zmatek a čas a komplikace času vymizí. Právě z toho důvodu, že jste si nestanovili svůj cíl, je přítomnost jako hora po západu slunce – světla ubývá a temnota hory zastiňuje údolí. Čas je pouhým pojivem života a v okamžiku, kdy budete osvobození, se budete nacházet nad časem.

    Pak se budete schopni orientovat, aniž byste záviseli na jakékoliv autoritě. Pak nebudete mít žádný strach. Pak pro vás nebude existovat žádný konflikt dobra a zla. Jakmile osvobodíte život, tak naleznete štěstí, které je jediným cílem, jedinou absolutní Pravdou.