Recepty z plodů sladkoplodého kultivaru jeřábu.

Jeřáb sladkoplodý Sorbus aucuparia L var. edulis

Tato sladkoplodá varieta jeřábu vznikla u nás v 19. století na severní Moravě. Je však známa i z jiných zemí. Je to krásný strom vhodný do slunného prostředí. Je ho třeba více vysazovat u chat a chalup. Má lichozpeřené listy s ozubenými lístky, u sladkoplodého jeřábu je ozubení jemnější a sahá asi do poloviny lístku. Kvete na dvouletých větvičkách bílými kvítky sdruženými v chocholičnatou latu. Rozkvétá později než jabloně a pravidelně plodí. Plody jsou drobné, až 1,5 cm velké, oranžově červené malvice s lesklou žlutě tečkovanou slupkou. Jsou sladkokyselé chuti, bez nepříjemné` trpkostí, poživatelné i v čerstvém stavu.

Dnes je sladkoplodý jeřáb rozšířen po celé Evropě. Pro cenné nutriční vlastnosti plodů se mu věnuje stále větší pozornost jak ve šlechtění, tak i v pěstování. Je nenáročný na půdu a lze jej pěstovat i ve vyšších polohách, vyžaduje však dostatek slunce. U nás se pěstuje odrůda `Moravský sladkoplodý`.

Sušené jeřabiny jsou i léčivé, stejně tak listy i květy. V plodech se nejvíce cení vitamín C. Sladkoplodý jeřáb ho obsahuje ve 100 g čerstvých plodů až 550 mg, v sušených ho může být i 150 mg, což je stále více než v citrónech. Obsahuje také karotenoidy (provitamín A) 48 mg ve 100 g, dále obsahuje kolem 10 % cukrů, kolem 3 % organických kyselin (kyselina parasorbinová, sorbinová, jablečná aj.), pektinu asi 1 %, dále třísloviny a hořčiny.

Plody mají mírně projímavý a močopudný vliv. Podporují vylučování žluči. Doporučují se konzumovat při revmatismu. Cukry tvoří především sorbit, vhodný i diabetiky. Dále se uplatňují při hypovitaminózách a některých virových onemocněních (typu chřipek).

Z plodů se dají vyrábět kompoty, zavařeniny, suší se na čaj nebo je používáme jako rozinky, dále z nich lze připravit sirup, víno, likér. Jsou vhodné i do omáček ke zvěřině, kompot se přidává k hůře stravitelným pokr­mům.

Jeřabinový kompot

Nálev: na 1 l vody 600 g cukru

Dobře vyzrálé jeřabiny očistíme, opláchneme. Do kast­rolu dáme vodu s cukrem podle množství jeřabin a potřeby nálevu. Když se cukrový roztok vaří, vhodíme jeřabiny a vaříme, až zesklovatí. Pak je vybereme děrovanou naběračkou, dáme do skleniček a zalijeme horkou šťávou.

Jeřabinová zavařenina

1 kg dřeně, 600 g cukru

Jeřabiny povaříme v menším množství vody, protřeme sítem a vaříme s cukrem asi 10 minut. Horkou zavařeni­nu nalijeme do sklenic a uzavřeme.

Jeřabinový likér

2 kg jeřabin, 1 kg cukru, 1 l vody, 1 l lihu, popřípadě hřebíček či skořice

Okurkovou láhev naplníme jeřabinami, vychladlým cukrovým roztokem a lihem. Můžeme přidat trochu cit­rónové kůry, několik hřebíčků nebo kousek skořice. Lá­hev uzavřeme korkem a necháme stát asi tři týdny na teplém místě. Pak přefiltrujeme do lahví.

Jeřabinový sirup

650 g cukru, 350 g šťávy z jeřabin

Cukr svaříme se šťávou, až se rozpustí, pak slijeme do lahví. Používáme ředěný vodou nebo sodovkou.

Dagmar Lánská: Z lesa i zahrady, Práce, Praha 1992