"Jsou vytvořeni z masa."

"Masa?!?"

"Ano, jsou z masa."

"Opravdu z masa?"

"Zcela nesporně. Vzali jsme jich několik z různých míst jejich planety na naši průzkumou loď a pečlivě
prozkoumali. Jsou celí z masa."

"To je nesmysl. Co jejich radiové signály? Jejich zprávy ke hvězdám?"

"Oni používají ke vzájemné komunikaci radiové vlny, ale sami je nevydávají. Signály pocházejí ze strojů."

"Tak kdo vyrobil ty stroje? S tím musíme navázat kontakt."

"Ty stroje vyrobili oni, to se vám pořád snažím říct. Stroje udělalo maso."

"To je směšné! Jak by maso mohlo vyrobit stroje? Chcete, abych věřil na rozumné maso?"

"Nechci to po vás, prostě vám to oznamuji. Je to jediná rozumná rasa v celém sektoru, a jsou z masa."

"Možná jsou jako Orfolejové. Ta inteligence na bázi uhlíku, která prochází stadiem masa."

"Ne, oni se rodí jako maso a umírají jako maso. Studovali jsme je po dobu několikrát delší než je trvání jejich života - mimochodem dost krátkého. Máte ponětí o délce života masa?"

"Toho mě ušetřete. Nejsou jenom z masa částečně - jako Wedilejové? Hlava z masa a v ní mozek z elektronového plazmatu?"

"Ne, na to jsme také mysleli, když mají masité hlavy jako Wedilejové. Ale říkám vám, že jsme je prostudovali. Jsou komplet z masa."

"Bez mozku?"

"Ne, kdepak... mozek mají. Jenomže je vyroben také z masa."

"Tak čím tedy myslí?"

"Vy mi pořád nerozumíte. Myslí mozkem. Tím masem."

"Myslící maso! Chcete, abych uvěřil, že maso myslí?"

"Ano, myslící maso. Maso s vědomým vnímáním. Milující maso. Snící maso. Nic než maso. Už mi rozumíte?"

"Panebože, tak to není vtip! Jsou stvořením z masa."

"No jsou. Opravdu jsou z masa. A pokoušejí se nás kontaktovat už sto jejich let."

"A co nám to maso chce?"

"Nejdřív s námi chtějí prostě mluvit. Potom by asi chtěli zkoumat vesmír, kontaktovat jiné myslící bytosti, vyměňovat si myšlenky a informace. Jako všichni."

"Oni předpokládají, že budeme mluvit s masem?"

"Právě to. Radiem vysílají v podstatě tohle: 'Je tam někdo? Je někdo doma?' Něco v tom smyslu."

"Tak opravdu mluví? Používají slova, myšlenky, pojmy?"

"Ano. Až na to, že to dělají masem."

"Myslel jsem, že jste říkal, že používají radio."

"Používají, ale co myslíte, že radiem vysílají? Zvuky masa. Mluví tak, že pleskají jedním kusem masa
o druhý. Umějí dokonce zpívat tím, že nechají procházet vzduch štěrbinou v mase."

"Pane Bože, zpívající maso! To už je trochu moc. Co radíte?"

"Oficiálně nebo neoficiálně?"

"Obojí."

"Oficiálně je musíme kontaktovat, pozdravit a zaregistrovat jako každou jinou myslící rasu nebo multibytost v tomto kvadrantu. Bez předsudků, strachu nebo nadržování. Neoficiálně doporučuji vymazat všechny záznamy a na všechno zapomenout."

"Doufal jsem, že to řeknete."

"Vypadá to drsně, ale všechno musí mít nějaké meze. Máme opravdu udržovat kontakty s masem?"

"Stoprocentně s vámi souhlasím. Co bychom jim měli říct? 'Ahoj maso, jak se máš?' - Ale půjde to? S kolika planetami tady máme co do činění?"

"Jenom s jednou. Mohou sice cestovat na jiné planety v plechovkách na maso, ale nemohou na nich žít. A protože jsou z masa, je jejich cestování omezeno na C-prostor. To je omezuje maximálně na rychlost světla a pravděpodobnost, že nás kontaktují sami, je malá. Vlastně z infinitesimálního principu velice malá."

"Takže budeme předstírat, že ve vesmíru nikdo není doma."

"To by šlo."

"Kruté. Ale sám jste řekl, kdo by se chtěl stýkat s masem? A teď ještě co s těmi, co byli na vašich lodích a zkoumali jste je tam? Jste si jist, že si nebudou nic pamatovat?"

"Jestli budou o tom mluvit, tak je ostatní maso prohlásí za blázny. Pronikli jsme jim do hlavy a trochu jim to maso uhladili, takže teď jim to bude připadat jenom jako sen."

"Sen masa! Velice originální řešení - my se budeme masu zdát!"

"A sektor označíme za neobydlený."

"V pořádku. Souhlasím, oficiálně i neoficiálně. Případ je uzavřen. Ještě něco? Něco jiného zajímavého na téhle straně Galaxie?"

"Ano, dost nesmělá, ale milá inteligence ve vodíkové slupce hvězdy 9. třídy v zóně G445. Kontaktovali nás už před dvěma galaktickými oběhy a chtějí se přátelsky setkat."

"Pokaždé nás kontaktují."

"Proč by ne? Dovedete si představit jak nesnesitelný a jak příšerně chladný by byl vesmír, kdybychom v něm byli sami?"