Citací tohoto úryvku z Janova evangelia začíná kniha Trevora Ravenscrofta "Kopí osudu" (Books 1998 - edice Jota ). Kniha, která byla počátečním impulsem na naší cestě za Longinovým kopím.
Vídeň - Hofburg
Potemnělá expozice "říšských regálií" v klenotnici Schatzkammer. Pouze prosvětlené vitríny s říšskými klenoty, svatými relikviemi, vladařskými rouchy a dalšími atributy světské moci, promlouvajícími k nám přes propast času. V jedné z vitrín, vedle říšského kříže, leží na sametové podložce kopí římského centuriona Longina, kterým měl podle Janova evangelia propíchnout Ježíšův bok. Kopí, o kterém se říká, že "měnilo" světové dějiny. Legenda praví : Ten, kdo je vlastníkem kopí a je srozuměn s jeho mocí, má ve svých rukou osud tohoto světa k jeho dobru či zlu. Stojíme před tímto posvátným předmětem a přemýšlíme, co všechno muselo jít hlavou jeho poslednímu oficielnímu držiteli, když tu stával dlouhé hodiny a snil své sny o moci. Tou osobou byl Adolf Hitler.
Pouť staletími
Ale vraťme se zpět časem. Když budeme sledovat hypotetickou pouť Longinova kopí historií, je až neuvěřitelné, kolik zásadních momentů je spojováno s jeho přítomností. Bylo prý zhotoveno kvůli dávnému proroku, coby symbol magické síly v krvi vyvoleného lidu. Tentýž talisman pozvedl Josue, když velel svým vojákům, aby volali mocným hlasem, který rozrušil zdi Jericha. Tímtéž kopím mrštil král Saul v záchvatu žárlivosti po mladém Davidovi. I Herodes Veliký byl vlastníkem tohoto magického předmětu. Když dal po celé Judei povraždit nemluvňata, aby nebyl ohrožen jeho vladařský post, netušil, že kopí nakonec protne Ježíšův bok a stane se tak svatou relikvií. Tato událost je zachycena v Janově evangeliu ( a t>o jako v jediném ze čtyř ) v kapitole Ježíšova smrt (Jan 19, 28 - 37 ), ve které Jan popisuje Longinův akt milosrdenství. Výčet historických postav, které měly Longinovo kopí v držení je opravdu obsáhlý a vcelku podrobně se mu věnuje Trevor Ravenscroft ve své knize. Od římské korunovace Karla Velikého až po Adolfa Hitlera vlastnilo kopí 45 císařů a uběhlo 1000 let.
Kopí v Českých zemích
Longinovo kopí se určitý čas nacházelo i na území Čech. Za vlády Karla IV., který byl údajně posledním templářským rytířem Svatého grálu, k nám bylo převezeno a to s celým říšským pokladem, 21. března roku 1350 z Mnichova, jako předzvěst korunovace Karla IV. císařem římským. Korunovační klenoty a poklad byly nejprve uloženy v chrámě sv. Víta, a po dokončení Karlštejna, roku 1365 - 1367, byly přemístěny do této, ve své době naprosto nedobytné, pokladnice. O tom, že Karel IV. choval říšské klenoty a svaté relikvie ve velké úctě svědčí i to, že požádal papeže Innocenta VI. o ustavení svátku katolické církve, jenž se světí v pátekpo velikonoční neděli na památku Longinova kopí. Papež Karlovi vyhověl a roku 1354 ustanovil Lanceae et elavorum Domini, Den svatého kopí a hřebů Páně a to pro Čechy i Německo.
V roce 1414 opouští kopí, stejně jako říšský poklad, naše území. Král Zikmund jej dává převést zpět do Německa.
Relikvie nebo symbol
Je zajímavé se na kopí podívat i z hlediska Alchymie.V díle novodobého adepta Alchymie Fulcanelliho Tajemství katedrál (Trigon, Praha 1992) se v kapitole Paříž mimo jiné píše : "..Malovaná replika na citovanou báji se nacházela v malém kostele v Brixenu ( Tyroly ). Tento zajímavý obraz , popsaný Missonem a zmiňovaný Wiskowskim, se zdá být religiózní verzí téhož chemického tématu. Z Ježíšova boku, otevřeného Longinovým kopím, kane krev do veliké mísy, o stejné nádoby prýští i mléko z prsů, jež si tiskne Panna. Přebytek přetéká do druhé misky, plné plamenů, po pás obnažené duše obého pohlaví, trpící v Očistci, se snaží zachytit tento drahocenný liquor, který je potěšuje a osvěžuje. " ( str. 89 - 90 )Na jiném místě se v knize uvádí: "... Maria, matka Ježíšova, byla z rodu Jesse. Nuže hebrejské slovo Jes znamená oheň, slunce, božstvo. Býti z kmene Jesse znamená být rodu slunce, ohně. Stejně jako materie odvozuje svůj původ z ohně slunečního, tak i samotné jméno Ježíš se nám zjevuje ve své původní a nebeské nádheře : oheň, slunce, Bůh..." ( str. 86 ) Není bez zajímavosti, že z alchymistického hlediska je kopí svou povahou oheň. V tarotové symbolice je jeden ze symbolů hůl, jejímž živlem je taktéž oheň. Lze se domnívat, že hůl a kopí jsou si v základu velice blízké - kopí je v podstatě vylepšenou a povýšenou holí. Oheň, pakliže chceme, aby hořel a vydával teplo a světlo, musíme nejen "krmit", ale také o něj pečovat. Do jaké míry je třeba "krmit" kopí, aby neztrácelo svou údajnou magickou sílu, to je otázka, na kterou neznáme zatím odpověď. Kopí, v rukou panovníků, bylo účastno mnoha bitev a bojů. Zda se potenciál padlých bojovníků přeléval do kopí a umocňoval tak jeho sílu, je pouhá domněnka.
Kopí a jeho poslední oficielní držitel.
Posledním oficielním držitelem Longinova kopí se stal Adolf Hitler. Ranné mocenské vize o tom, že je "předurčen", se odehrály v jeho patnácti letech. Od té doby usilovně a vytrvale pracoval na jejich uskutečnění. Byl samotář a nebyl schopen najít si přátele. Dlouhé hodiny trávil ve vídeňské dvorské knihovně, kde studoval severskou a germánskou mytologii, německé dějiny, literaturu a filosofii. V pozadí Hitlerova vývoje se rýsuje několik osob, které výrazně ovlivnily jeho názory a vývoj. Jednou z postav je i knihkupec Ernest Pretzche, člen okultní lóže, jejíž činnost, po svém odhalení, otřásla obyvateli celé Vídně. Tento muž Hitlerovi doporučoval literaturu, poskytoval mu finanční pomoc a duchovně ho vedl. Byl náruživým vyznavačem árijské rasy a zasvěcencem černé magie.
Když Hitler studoval legendu o Svatém Grálu, vytvořil si své vlastní schéma významu tohoto mýtu, které v žádném případě neodpovídá klasickému výkladu tohoto symbolu. V pozdější době podnikl výpravu, jejímž cílem bylo znovuobjevit Grál. Jeho úsilí bylo ale zřejmě marné. Pod vlivem Pretzcheho dosahoval Hitler transcendentního vědomí pomocí drogy, magického peyotlu, vnikl do praktik "černé magie" a cestou nejrychlejší zkratky dosáhl nejvyššího vědění. Touto cestou postupovali později jako člen okultní lóže Thule, jejímiž členy byli i mnozí vysocí důstojníci jednotek SS. Zde se Hitler setkává s Dietrichem Eckhartem, který prohlubuje jeho znalosti v oblasti rituální magie. Tyto rituály byly prý odvozeny ze sexuální magie Aleistera Crowleye.
Po sjednocení s Rakouskem nechal Hitler celý říšský poklad převézt do Německa. Konečně kopí, které ho v mládí tolik fascinovalo pro svou magickou moc, bylo v jeho rukou. Celá tato transakce proběhla 13.října 1938 pod rouškou zvláštního zákona, ve kterém Hitler proklamoval historický nárok Německa na Habsburský poklad, který více než století spočíval ve vídeňské klenotnici. Poklad byl odvezen z Rakouska a vystaven v kostele sv. Kateřiny v Norimberku, který byl v té době pokládán za Mekku nacismu.Po prvním útoku britského letectva, kdy byla poškozena i střecha kostela sv. Kateřiny, bylo kopí i další předměty uloženy na bezpečnější místo. Cennosti byly přemístěny ještě několikrát do různých úkrytů. S koncem války byl Norimberk prakticky celý zničen a americká výzvědná služba usilovně pátrala po habsburském pokladu. Teprve až 30. dubna 1945 nalezli američtí vojáci přístupovou štolu k trezoru, ve kterém bylo kopí a část pokladu ukryta. Spojené státy se přihlásily o svůj nárok na kopí; stalo se tak deset minut po druhé hodině odpolední.
Přestože získaný poklad budil v amerických řadách rozruch, samotného kopí si nikdo moc nevšímal, až na generála Pattona. Tento muž měl rád historii a byl duší spíše rytíř než voják, a také znal legendu o Longinově kopí . V té době již Spojené státy disponovaly atomovou bombou a očekávalo se, že svržením těchto zbraní bude ukončena válka na Východě. Rakouská vláda žádala americkou vojenskou správu v Německu o doručení regálií Svaté říše římské zpět do Vídně. Němci však usilovali o to, aby poklad zůstal na jejich území a poukazovali na fakt, že regálie se dostaly do držení Habsburků a následně Rakouské republiky nezákonným aktem síly. Konečné rozhodnutí přišlo od generála Dwighta Eisenhowera, velitele spojeneckých vojsk v Evropě. Bylo nařízeno vrátit klenoty do Rakouska, což se také stalo 4. ledna 1946. O dva dny později předal generál Mark Clark říšské klenoty a relikvie vídeňskému starostovi.
Připustíme-li si, že Hitlerovo zrání a cesta k moci byla podmíněna užíváním meskalinu a znalostí praktik černé magie, jeví se jeho historická role v poněkud jiném světle, než jak nám byla předkládána doposud. A pak, celkem logicky, vyvstává i další otázka. Je kopí, vystavené v Hofburgu opravdu tím biblickým Longinovým kopím? Má vskutku svou pověstnou magickou moc? A nebo je vše ještě jinak ...?!
...Osmého dne potom byli učedníci opět uvnitř a Tomáš s nimi. Ač byly dveře zavřeny, Ježíš přišel, postavil se doprostřed a řekl: "Pokoj vám." Potom řekl Tomášovi: "Polož svůj prst sem, pohleď na mé ruce a vlož svou ruku do mé rány v mém boku. Nepochybuj a věř!" .Tomáš mu odpověděl: "Můj Pán a můj Bůh." Ježíš mu řekl: "Že jsi mne viděl, věříš. Blahoslavení, kteří neviděli, a uvěřili.!" NZ, Jan 20, 26-29
Strigona
|