„Nedávejte přednost tělesným zážitkům před vnitřním milováním, ale chápejte tělesné spojení jako jeho přirozený doplněk, jako Boží pečeť vaší lásky.“

„A tak se usmívejte na Boha všudypřítomného, v sobě, v celé přírodě, v květině, ženě či muži - ve vašich blízkých, kde vám to půjde zpočátku nejsnadněji, a pak zažijete svůj boží úsměv všude, kam pohlédnete, kam namíříte svou mysl, kam rozšíříte své lidské vědomí.“

„A toto je jedna z cest vedoucích k duchovnímu cíli - může se jí říkat třeba tantrajóga, já bych ji označila jako součást Cesty královské, neboť jako moudrý král využívá vědomě všechny možnosti ve své říši k jejímu povznesení, tak moudře bdělý jogín či mystik ví o všech možnostech produchovění svého individuálního toku života a všechny, tedy i sex, používá k vnitřní integraci.“

Něco o tantrajóze

Mnoho se o ní napsalo a hlavně o jejích zevních praktikách, které jsou prezentovány, jako by ony měly vést aspiranta k dosažení cíle této „cesty“, a velmi málo nebo téměř nic není napsáno o praxi vnitřní, kterou různě popsané pozice a jiné zevní praktiky spíš doplňují.

V dnešní době sexuálního zaujetí všelijakými praktikami a pozicemi a vyžívání se v nich, aby se docílilo co největší rozkoše z pohlavního spojení, většina lidí zapomíná, že existuje čistá láska mezi mužem a ženou, kdy se jeden druhému zcela bez výhrady odevzdává a odevzdání druhého pokorně v nevýslovné vzájemné lásce přijímá jako dar Boží. Tímto vnitřním aktem, touto bohoslužbou se obapolně povznášejí ze své lidské dvojnosti až ke splynutí do božské Jednoty.

Tělesné spojení je pak zevnímm vyjádřením spojení vnitřního. Díky milosti vnitřního aktu se s ním stává souhlasným. Vše je jedním božským aktem, nejsou tu dva jedinci, ale jeden. Pocit tělesnosti není dominantní, není pociťována žádná oddělenost. I vrcholení rozkoše nastává u obou vždy v jediném okamžiku. Není tu tedy žádná starost, žádné praktiky, aby partner či partnerka byli také uspokojeni. Po tomto aktu není naprosto žádné vysílením či dokonce znechucení jednoho druhým, ale nekonečná rozprostřenost světla božské Lásky, která se takto vtělila do dvou lidí, aby se mohla spojit a zrodit na zemi.

A tak jejich mysl proměňuje ve své království, v jedno jediné vědomí Boží přítomnosti v Lásce. Jejich spojení je nijak neoslabuje, ale vzájemně posiluje a podporuje v jejich každodenní činnosti. Společně vykonávají mnohem více a také mnohem kvalitnější práci pro druhé, vždyť se sebe vzdali, na sebe zapomněli a nyní jako Jeden přijímají z božského zdroje velikou sílu k činnosti. Zapojují se do zákonitostï božské tvorby, která pracuje pro dobro všech stvořených bytostí mnohem účinněji, než by mohli sami nebo s jinými, méně uspokojivými partnery. Ti jim třeba vyhovují dobře při zevních úkonech a záležitostech, ale zato je stahují na úroveň tělesnosti a ani sebesložitější praktiky jim nepomohou povznést se nad hranici vnějších forem.

Proto je potřebí veliké čisté lásky k Pravdě a veliké láskyplné bdělé pozornosti k Ní, k Bohu, zpřítomnělém v tom druhém. Snadný způsob je popsán v knížce Za čas a prostor: „usmívání se na Boha“.

Máte-li někoho opravdu rádi, nemusíte mu stále říkat, jak moc ho milujete, ale podíváte se na něj s pochopením obapolné lásky, důvěry a oddanosti a šťastně se na něj usmějete. Takový úsměv vám Božství hned mnohonásobně oplatí.

A tak se usmívejte na Boha všudypřítomného, v sobě, v celé přírodě, v květině, ženě či muži - ve vašich blízkých, kde vám to půjde zpočátku nejsnadněji, a pak zažijete svůj boží úsměv všude, kam pohlédnete, kam namíříte svou mysl, kam rozšíříte své lidské vědomí.

Váš úsměv na Boha se bude stále více sjednocovat s Jeho úsměvem v jednu jedinou milost zářící ze všeho. To proto, že jste se uměli vzdát sebe u „své“ ženy či muže, to oni vás naučili milovat Boha v ní nebo v něm. A když jste se to dokonale naučili, poznali jste, že to byl ten Jediný, který Jest, všude rozprostřený, a že do království jeho všudypřítomnosti jste vstoupili právě branou naprostého sebeodevzdání Božství v tom druhém, se kterým jste se tak dokonale spojili v lásce, až jste se v něm, v jeho vlastní Podstatě poznali. Zažili jste Jednotu skrze opravdovou vzájemnou lásku k druhému, která se stala Láskou Sebe Sama k Sobě Sama.

A toto je jedna z cest vedoucích k duchovnímu cíli - může se jí říkat třeba tantrajóga, já bych ji označila jako součást Cesty královské, neboť jako moudrý král využívá vědomě všechny možnosti ve své říši k jejímu povznesení, tak moudře bdělý jogín či mystik ví o všech možnostech produchovění svého individuálního toku života a všechny, tedy i sex, používá k vnitřní integraci. Nejde na to od zevního, ale od vnitřního děje čili aktu. Ztotožňuje se s Bohem a nechá tedy Boha, aby jej, svůj projev, povznesl na svou úroveň, aby On sám sebe uvědomil i v tomto přítomném projevu spojením muže a ženy v jediné Vědomí, které obsahuje vše, i onu zdánlivou dvojnost jeho lidského zamilování, usmívající se na Boha láskou a pochopením vzájemného milování.

S pochopením, že touto láskou vše z Jednoty vzniká a vše se znovu do Jednoty vrací, do napropstého uspokojení a naplnění v jednom jediném okamžiku. A že je to možné a následování hodné, se můžete přesvědčit sami.

Nedávejte přednost tělesným zážitkům a před vnitřním milováním, ale chápejte tělesné spojení jako jeho přirozený doplněk, jako Boží pečeť vaší lásky. Pak i ono bude dokonale božské, neboť z Boží Jednoty nemůže nic vyčnívat, protože tam všechno je, stvoiřené i možnost ještě nestvořeného. Ale vše tam má svoje místo a také odezvu, božské božskou, tělesné tělesnou.

Setkání 

Mně se zdálo že v zemi Nikoho
jsme spolu byli sami -
tak nevýslovně šťastni
až ztratili jsme pocit těla.
Já ještě říci chtěla
slova, jež láskou zněla,
však naše jména i samu řeč
jsem zcela zapomněla.

                                                    (Průzračný svět)

Na cestě tantrajógy budou mít úspěch především ti milenci a manželé, kteří jsou na stejné duševní a duchovní úrovni, ti, kteří si rozumí nejen „podle těla“, ale především „podle ducha“, jeden druhého si naprosto váží, jeden druhého obětavě miluje čistou láskou. Není-li tomu tak, je lépe, když si žáci zvolí jiný druh duchovní cesty.

V tantrajóze je totiž velké nebezpečí, které postihuje ty, kdož chtějí násilím „povznést“ sebe nebo toho druhého. Představy vytahování Hadí síly a třeba proměňování do světla, zůstanou jen představami. Matka Boží se projeví jen v čisté lásce a sebeodevzdání. Nedá se znásilnit.

Míla Tomášová

www.avatar.cz