Při sušení se rozhoduje, jak vysokou jakost bude mít získaný produkt.
I při malém zanedbání následujících zásad může sesbíraná rostlina ztratit kvalitu. Při sušení se rozhoduje, jak vysokou jakost bude mít získaný produkt.
Před usušením se nedoporučuje žádné řezání nebo lámání, výjimkou jsou kořeny, které se po omytí a oschnutí dají rozříznout na polovinu. Nejlepší teplota pro sušení obecně je 30-45 stupňů Celsia se zajištěným mírným průvanem, dobrým odvětráváním předcházíme zapaření. Výjimkou jsou šťavnaté plody s vitamíny, které se doporučuje sušit při teplotě až 70-90 stupňů Celsia. Glykosidické drogy nebo drogy s obsahem alkaloidů se doporučuje sušit rychle, při teplotě 50 stupňů Celsia. Siličnaté drogy se suší při nižší teplotě, 20-30 stupňů Celsia.
Sušením rostliny ztrácejí vodu a vadnutím nastávají změny. Nejsou-li utržené rostliny brzy rozloženy do tenké vrstvy, zapaří se. V utržené rostlině probíhají oxidační a hydrolytické procesy, sušené rostliny mají proto často chemicky odlišný charakter ve srovnání s rostlinami čerstvými. Například vonný kumarin v komonici nebo mařince vonné vzniká až při sušení. Také účinné projímavé látky krušinové kůry (frangulanol) vznikají teprve při sušení, čerstvá krušinová kůra vyvolává zvracení a projímavá není.
Nasbírané rostliny se musí začít sušit co nejdřív, nejpozději 5-6 hodin po sběru. Sušíme ve stínu, v tenké vrstvě na papíru, textilu nebo na sítu, novinový papír je nevhodný. Na slunci vyblednou, ztrácejí barviva i účinné látky (heřmánek sušený na slunci ztrácí až třetinu silic, mateřídouška 11-24%, máta 2-23%). Rostliny během sušení opatrně obracíme. Místnosti nebo prostory k sušení musí být suché, s průvanem, bez páry, prachu, kouře a různých zápachů, zastíněné před sluncem.
Dobře usušená rostlina se lehce láme, neohýbá. Kontrolu můžeme provést takto: asi 50 g drogy dáme do igelitového sáčku a uzavřeme. Pokud se do 5 hodin objeví zkondenzované vodní páry, rostlina ještě není suchá.
Úbytek hmotnosti při sušení vyjadřuje sesýchací poměr (1:10 znamená, že z deseti kilogramů čerstvé drogy bude jeden kilogram sušené).
Silně působící a jedovaté rostliny označíme a sušíme zcela odděleně od ostatních. Papíry již nepoužíváme a vyhodíme nebo spálíme, textil vypereme, síta důkladně omyjeme. K rostlinám zamezíme přístup dětem, zejména malým, nejlépe místnost zamkneme.
Kořen a oddenek ihned po sběru očistíme od hlíny prudkým proudem studené vody, nekartáčujeme. Oddělíme odumřelé a poškozené části. Po oschnutí můžeme silnější kořeny rozpůlit. Menší kořínky sušíme přirozeně, větší můžeme dosušit umělým teplem. Některé kořeny se loupou (proskurník, lékořice, kosatec, reveň). Kořen je suchý, pokud se neohýbá, ale lehce láme. Usušené kořeny často kontrolujeme. Kořeny a kůra schnou ze všech rostlinných částí nejdéle, sesychají se v poměru k čerstvé váze asi 1:3 až 1:4.
Nať sušíme zavěšenou ve svazečcích nebo v tenké vrstvě na papíru nebo na sítu. Dobře usušenou nať poznáme podle toho, že listy rozdrtíme v ruce na prach a stonek se láme. Kvalitně usušená nať si ponechává z větší části barvu. Vybledlá nať je méně kvalitnější, ztmavlá nebo zčernalá nať byla zapařená a je málo kvalitní až nepoužitelná. Nať schne o něco déle než listy. Nať se seschne přibližně v poměru 1:5 až 1:6.
Listy sušíme na lískách na papíře nebo na sítech, v tenké vrstvě. Dáváme pozor na pomačkání, pomačkané listy hnědnou. Snadno se zapaří listy jitrocelu, slézu, proskurníku, černého rybízu a jahodníku (zapařený jahodník nemusíme vyhazovat, ale použijeme na domácí čaj pouze na chuť, bez léčivých účinků). Pozorně je třeba také sušit glykosidní drogy, při zapaření velmi prudce klesá obsah účinných látek. Listy usušíme v létě za 4-6 dní, na jaře a na podzim 14-21 dní. Listy se stejně jako nať se sesýchají přibližně v poměru 1:5 až 1:6.
Květy sušíme na lískách na papíře nebo sítu, v tenké vrstvě. Květy jsou velmi choulostivé na pomačkání i zapaření. Náročné na jemné zacházení jsou divizna, hluchavka, akát, mák. V létě uschnou květy za 3-8 dní, na jaře a na podzim 8-14 dní. Sesychací poměr u květů je přibližně 1:7 až1:8.
Kůru sušíme na lískách, svinutou můžeme rozvinout a upevnit. Může se dosoušet umělým teplem.
Skladování
Pro domácí potřebu skladujeme usušené rostliny v hermeticky uzavřených skleněných lahvích, nejlépe tmavých. Plastové obaly nejsou vhodné, zejména siličnaté rostliny jsou nepříznivě ovlivněny. Silně působící a jedovaté rostliny velmi pečlivě označíme a uložíme odděleně a z dosahu dětí. Průměrně lze usušené rostliny použít asi dva roky. Některé květové drogy (akát, siličnaté drogy) působí jen rok, kořeny, kůra, dřevo a tuhé listy (medvědice, přeslička) lze použít i déle.
Podle L. Thurzové, D. Pamukova a Ch. Achtardžieva, J. Korbeláře a Z. Endrise, J.A. Zentricha a J. Janči, vlastních zkušeností