Kuklík městský Geum urbanum
Kuklík městský patří mezi růžovité Rosaceae, je rostlinou vytrvalou. Dosahuje výšky až půl metru, většinou bývá nižší. Listy na lodyze jsou odlišného tvaru od listové růžice. Žluté květy jsou přímé, objevují se od května do srpna, plod díky dlouhým, zahnutým čnělkám připomíná ježatou kouli. Roste v lesích, křovinách a zastíněných místech velmi hojně po celém území republiky.
Sbírá se oddenek, na jaře nebo na podzim. Kromě léčivých vlastností může též sloužit jako náhražka hřebíčku, na použití v kuchyni se mohou sbírat velmi mladé listy.
Obsahuje až 30% tříslovin, silici s eugenolem (to je ta hřebíčková vůně), prchavý olej, pryskyřice, kaučuk, hořčinu, flavon.
Má adstringentní (stahující) účinek, potlačuje krvácení dásní, hojí žaludeční vředy, používá se při zánětu jícnu a sliznice žaludku, zastavuje průjmy, i krvavé. Tlumí žaludeční koliky a zvracení. Zevně je užíván na hemoroidy a kožní problémy, jako kloktadlo při uvolňování zubů a při zápachu z úst.
Nejlepší lékovou formou pro přípravu je macerát (přípravu viz
Základní lékové formy), ale užívá se i nálev, odvar, lihovodný roztok nebo tinktura.
Užívá se též ve formě prášku, obvykle 4x denně na špičku nože. J. A. Zentrich doporučuje 5týdenní kúru na jaře a na podzim, doplněnou pitím nálevu z vřesu, květu měsíčku a dobromysli. Tento postup posiluje psychiku, která se stává odolnější.
Záměna je možná s kuklíkem potočním Geum rivale, který má podobné působení, ale pokládá se za slaběji účinkující. Je podstatně méně hojný než kuklík městský, roste na vlhkých místech podél potoků, na rašelinných loukách, prameništích. Odlišuje se převislými načervenalými květy se žlutým nebo hnědým nádechem.
Použití a obsahové látky podle J. A. Zentricha a J. Kresánka