Následující série článků bude zájemcům připomínat, pro které léčivé rostliny je vhodná doba ke sběru. V těchto článcích budu uvádět jen volně rostoucí léčivé rostliny v ČR, pěstované budou připomínány spíše jen velmi okrajově.
V únoru sbíráme
kůru černého bezu, jasanu ztepilého, modřínu opadavého a vrby bílé,
dřevo jalovce obecného a dřevo modřínu opadavého. Z modřínu se také sbírají
konce větviček. Sbírá se i
kořen juky vláknité, křenu selského, prvosenky jarní, devětsilu lékařského a vlaštovičníku většího. Pokud nepotřebujeme jmelí na snížení krevního tlaku, ale na jiné potíže, můžeme sbírat
listy jmelí bílého. Pokud není půda zmrzlá, dá se vykopat
hlíza topinamburu hlíznatého. Sbírá se penízovka sametonohá. Na konci února mohou být ke sběru vhodné už i
pupeny topolu bílého a topolu osiky, které se mají sbírat před rozvitím.
Mimo doporučenou dobu sběru, a tudíž
se sníženou kvalitou se v případě potřeby dají sbírat listy
netřesku střešního, pupeny borovice lesní a kosodřeviny, stélky lišejníků pukléřka islandská a větvičník slívový a oddenek totenu většího. Pokud je mírná zima, můžeme sbírat i květy a listy
sedmikrásky obecné a nať
ptačince žabince (na obrázku).
I v únoru zbývá dost času na přípravu na letní sezónu a studium, ale od března už začne být práce víc.
Podle L. Thurzové, D. Pamukova a Ch. Achtardžieva, J. Korbeláře a Z. Endrise, J.A. Zentricha a J. Janči, Klíče ke květeně ČR