Málokdy má člověk možnost vidět a slyšet mluvit člověka, který přežil mozkovou mrtvici, a je navíc… neuroanatomka. Jill Bolte Taylorová je osm let poté opět v dokonalé kondici, opět vědecky pracuje, a přednáší o tom, co se jí stalo (kolik neuroanatomů má možnost zažít mozkovou mrtvici a moci později popsat, co se přitom děje v mozku jaksi „zevnitř“?). Její osmnáctiminutová přednáška (z února 2008) je unikátní možností ověřit si, že všichni ti guruové a šamani a mistři dávných dob měli pravdu: život (a náš svět) je iluze, ale každý má možnost se „probudit“ (stát se buddhou), každý má možnost zažít nirvánu, nejvyšší blaženost, schopnost vnímat svět jako propojenou součást všech propojených součástí.
Jill Bolte Taylorová je přesvědčivá, nádherná, dojatá a úžasná zprostředkovatelka zjištění, že každý jsme dokonalý a všechny rozdíly mezi námi (a světem kolem nás) jsou jen konstrukcí ega (racionality, levé mozkové hemisféry). Podívejte se sami.
http://www.ted.com/talks/view/id/229
Pro ty, kteří neumí anglicky, přikládám zkrácenou část, která se týká mozkové mrtvice Jill Bolte Taylorové, a toho, co zažila a k čemu nakonec došla:
„Ráno jsem se vzbudila s velkou bolestí v hlavě. Chtěla jsem si jako obvykle zacvičit, ale koukám se nevěřícně na své tělo. Co je to za divnou věc? Celé mé běžné vědomí se někam vytratilo… pak jsem se zapotácela a opřela o zeď. A zjistila jsem, že nedokážu určit hranice mezi mým tělem a tou zdí. Atomy a molekuly zdi se mísily s atomy a molekulami mé paže. Jediné, co jsem si uvědomovala, byla energie. Nastalo dokonalé ticho, a pak jsem začala žasnout nad nádherou těch všech energií kolem sebe, jejíchž jsem byla najednou součástí.
Pak se ozvala má levá mozkové hemisféra: „Máme tu problém, vzpamatuj se.“ Já jsem se ale vrátila do toho nádherného světa energií. Všechny starosti běžného světa byla pryč, a já cítila dokonalý klid a mír. Bylo to jasné: ztratila jsem 37 let emočních zavazadel… a byla jsem euforická. Bylo to tak nádherné. Ale levá hemisféra se opět ozvala, a tak jsem šla ke stolu, že musím do práce. V tom mi odumřela pravá strana těla a já si uvědomila, že mám mozkovou mrtvici. Ale také tu nádhernou příležitost: kolik vědců má možnost zkoumat mozkovou mrtvici vlastním mozkem zevnitř? Věděla jsem ale, že musím zatelefonovat o pomoc, ale na vizitce jsem viděla jen nesmyslné body. Atomy a molekuly inkoustu se mísily s atomy a molekulami papíru.
Když jsem se vzbudila v nemocnici, nemohla jsem se ztotožnit se svým tělem. Existovala jsem v nekonečně nádherném prostoru, a cítila se jako šťastná velryba v nekonečném moři možností. Bylo mi nádherně. Byla jsem v nirváně. Napadlo mne, jak se vejdu znovu do toho maličkého těla? A taky… že jsem stále naživu. A že jsem našla a zažila nirvánu. A když jsem nirvánu našla já, znamená to, že každý člověk na světě může najít nirvánu. A že každý může zvolit, kterou mozkovou hemisféru v tu chvíli využije, a každý může najít ten prostor plný dokonalého klidu a míru.
Uvědomila jsem si také, jaký že to je nesmírný dar, tahle zkušenost. A jak nádherné by mohly být naše životy. A to mi dalo sílu k práci na uzdravení. Trvalo mi to osm let.
Takže se ptám: Kdo jsme? Jsme životadárná energie Vesmíru se dvěma myslícími mozky. A máme moc zvolit kdo a co chceme v tomto světě být. Máme moc uvědomit si, že ty miliardy molekul, utvářející naše těla, jsou propojené se všemi ostatními…
Nebo můžeme zvolit levou mozkovou hemisféru a stát se izolovaným jednotlivcem, odděleným od ostatních. To jsem já. Doktorka Jill Bolte Taylorová. Intelektuálka.
V pravé hemisféře jsme to my, v těle jedince.
Co si vyberete vy? A kdy?
Věřím, že čím více času strávíme vybíráním a trávením času v pravé mozkové hemisféře, tím více míru budeme vyzařovat a předávat světu. A tím víc bude ve světě klidu a míru. A myslím že tohle je myšlenka, kterou stojí za to šířit.“
P.S.: Námitky rejpalů znám předem a neberu je. Poselství téhle přednášky není ve zjištění, že jedině díky mrtvici může člověk dosáhnout nirvány, ale v tom, že potenciálně je v každém mozku každého z nás evolučně naprogramována možnost dosáhnout nirvány.
A je jen na nás, zda zvolíme život striktně a jedině „levohemisférový“, nebo se vydáme na cestu za probuzením a nirvánou.