Bombardují mne média, abych se vyslovil k "novým" smrtelným hříchům, jejichž seznam prý Vatikán vydal. Jak během minut vytvořit seriózní odpověď? Hledal jsem původní text a nenašel. Nakonec se ukázalo, že nejde o dokument "Vatikánu" (čili Svatého stolce), nýbrž o článek v Oservatore Romano, jemuž se připisuje větší váha, protože jeho autor Gemnfranco Girotii má vysokou pozici v Kurii.
Není mi známo, že by nás hříšníky ve svědomí zavazovaly novinové články! Čekal bych něco takového od Bible a pokud jde o moderní aplikace tradičních pokynů, tak od oficiálního dokumentu.
Když si čtu v pětkrát přefiltrované podobě, co arcibiskup Girotti, označuje za hříchy, jsem celkem spokojen. Byl bych raději, kdyby to formuloval jako pozitivní výzvu k jednání. Ale co dělat, když hloupý novinář napíše: "Nekuřte marihuanu, třiďte odpad a nerozhazujte peníze za luxusní zboží. Jinak hrozí, že skončíte v pekle..." (Internetový server Novinky.cz z 11. 3.) Nikdo evidentně nic takového netvrdí. Je to vulgární zjednodušení problému.
Jsem rád, že v nejvyšších církevních kruzích roste pochopení pro to, že synonymem hříchu není fakt, že se dva lidé milují a nemají na to bumážku. Jsem rád, že došlo na sociálně-etická témata. Jednání vedoucí k sociální nespravedlnosti nebo poškozování životního prostředí musí být jednou jasně označeny jako jednání špatné.
Jeden ze sedmi bodů přefiltrovanaých přes strašlivou novinářskou stylistiku z původního článku označuje za hřích "lékařské experimenty". To je ovšem nesmysl. Naprosto vylučuji, že by významný reprezentant církve napsal takovou hloupost. Jen jaksi v závorce čteme o kmenových buňkách, ale i u nich je podstatné, jak jsou získány. Pokud z usmrceného lidského embrya či plodu, tak na to mohou být různé názory, ale církev má právo hájit život ve všech etapách od početí do přirozené smrti. A já jsem jí za to vděčný. Ale dnešní lékařské postupy umožňují získávat kmenové buňky pro nadějné budoucí terapie i etickým způsobem a to snad původní (a zatím nedostupný) článek nezpochybňuje.
První bod ze seznamu mluví o obchodu s drogami a jejich užívání. Míní se tím např., také obchod s vínem? Míní se také to, že některé kláštery vyrábějí pozoruhodné likéry a prodávají je? Nebo jde o vybrané drogy? Ale kdo výběr provedl? Už autor článku, nebo ti, kdo původní článek překroutili a udělali z něj senzaci? Je to marihuana, nepochybně méně škodlivá, než alkohol, o níž mluví český server? Je to nikotin sám (užívaný např. ve žvýkačkách či náplastech) nebo nebezpečné zplodiny hoření cigaret, které ovšem drogami nejsou? Jsou to drogy běžně prodávané jako guarana, lecithin, látky z jinanu dvojlaločného atd.? Jistě, že tu je složitá problematika, jejíž etickou stránku nevyřeší jednoduchá poučka.
Jsem rád, že článek v Oservatore Romano znovu oteřel etickou rozpravu nad důležitými tématy.