Asi 1,3 km severozápadně od Veliše je vrch s barokní kaplí. Kaple má plochou střechu, byla postavena v roce 1694 jako volná kopie Svaté chýše v italském Loretu. Spulo s Velišem je někdy pokládána za bránu do Českého ráje. Patří do takzvané Mariánské zahrady, což je barokní představa krajiny. V minulosti vedly od Lorety čtyři průseky ve tvaru kříže, které mířily k dalším stavbám v kraji. Je velmi opředena křesťanskou symbolikou (stejně jako krajina kolem), hlavní symbolika stavby je takováto: Loreta představuje domek Panny Marie, v němž Matka Kristova přebývala v Nazaretu, tj. Svatou chýši, Santa casa, kterou podle legendy přenesli andělé z Nazareta nejprve na vrch v Dalmácii, poté do Loreta v Itálii. Panna Maria, symbol skromnosti, prostoty, služby, upozadění sama sebe, ztělesněný zde neobyčejně prostou architekturou, vlastně prostým obydlím ukrytým v olivovém háji. Barokní stavitel Jean Baptiste Mathey umístil netradičně na střeše kaple vyhlídkovou terasu.

Takto působí místo na mě:

Energie se zvedá ze svahu a proudí ke středu vrcholu, tam se zužuje a proudí vzhůru. Z důvodů stavby je centrální místo s největším působením energie nedostupné. Stavba proudění energie nebrání, ale zamezuje dostupnost do středu, do místa, kde je energie sjednocená a nejsilnější. Je velmi pravděpodobné, že na střeše stavby by se do centrálního proudu energie dalo vstoupit, ale vstup je jen pro ty, kteří mají klíč, pro vyvolené. Působí to na mě tak, že kdosi si přivlastnil něco, co má být pro všechny a umožnil přístup jen některým. Připomíná mi to teorii Aleše Česala o zavírání silových míst křesťanskými stavbami.

Spojení s nedalekým Velišem, kteří někteří lidé cítí je pro mě na místě samém nezachytitelné, z většího odstupu nezřetelné. 

Jana Tajemná