Obsahové látky ve výluhu

Dobrý den, rád bych věděl jak je to s výluhem a vývarem ohledně obsahových látek. Jedná se mi o to že si při práci většinou dělám bylinný výluh do konvice a většinou zapomenu sítko i s bylinkami dát po doporučované době pryč a tak se stává, že se tam bylinky louhují až dvě hodiny. Vím, že při delším než doporučovaném vývaru se mohou některé cenné látky znehodnotit a rád bych věděl jak je to u dlouhodobého výluhu. Dochází postupně při chladnutí k znehodnocování cenných látek? Jaký rozdíl je mezi výluhem z téměř uzavřené konvičky po 15 a 115 min? Luboš Bejček

Odpověď na Vaši otázku je velmi závislá na tom, ze které léčivé rostliny nálev pijete a pak také na tom, proti jakým potížím. Obecně doporučuji držet se přesně původního receptu, který většinou bývá dlouhodobě osvědčený, a to včetně způsobu přípravy. V některých případech se například rostlina X doporučuje proti potížím A vylouhovat 10 minut a proti potížím B 20 minut. Je známo, že některé látky se rozpouštějí pouze v alkoholu, takže pokud je předepsaná tinktura, nálev je méně účinný a v některých případech nemusí být účinný vůbec. Nebo rostlina Y se připravuje proti potížím C jako vodný nálev louhovaný 15 minut a proti potížím D jako vinný odvar vařený 2 minuty. Existují i recepty, kdy se nálev nechá zchladnout a pije se až vlažný nebo studený, takovéto předpisy jsou však spíše ojedinělé. Pokud se zaberete do práce tak, že Vám uteče čas, je výhodné používat kuchyňské minutky, které Vám přesnou dobu připomenou.

Vylouhování účinných látek ze sušené rostliny je složitý fyzikálně-chemický proces, závislý na čase, ale závisí také i na složení vody, materiálu nádoby i použitého sítka. Jako příklad lze použít čaj: první minutu se vylouží většina flavonoidů, 2-3 minutu přechází do výluhu převážná část teinu a kofeinu, ve 4-5 minutě se vylouží značný podíl tříslovin, theanin a zbývající část flavonoidů se vylouží až po delší době. Z toho vyplývá, že čaj louhovaný 2-3 minuty má povzbuzující účinek, ale nemá plnou chuť a aroma. Čaj louhovaný 4-5 minut má i vyšší obsah tříslovin a lze ho použít například na uklidnění trávícího traktu, kteréžto účinky krátce louhovaný čaj bude postrádat. Stejně jako probíhají fyzikálně-chemické procesy po zalití horkou vodou, budou podobné procesy probíhat i při chladnutí. Některé látky, rozpustné za vyšších teplot se budou opět srážet, aromatické silice vyprchají a některé účinné látky budou oxidovat, jako příklad lze uvést vitamín C, který bývá také často v rostlinách obsažen. Dvě hodiny je dost dlouhá doba na to, aby těchto změn proběhlo hodně, ale to opravdu závisí na použitém rostlinném druhu. Dovedu si představit, že v některých případech by to nemuselo vadit, ale předpokládala bych, že to častěji vadit bude a někdy to může i přímo škodit. Kdybyste nechal stát černý čaj dvě hodiny, vylouží se vysoký podíl tříslovin. Třísloviny mají léčivé účinky, například při průjmech, ale ve vysokých koncentracích působí na játra - takto připravený černý čaj bude tedy při pravidelném dlouhodobém pití většího množství denně poškozovat játra a po nějaké době může způsobit jaterní chorobu.

Pokud pijete bylinné čaje jen tak na chuť anebo proto, že jsou „zdravé“, má to i mnohá úskalí. Za prvé žádná léčivá rostlina není doporučena k trvalému použití. Některé rostliny se mohou používat dlouhodobě, ale i to má svá omezení. Předně by to měly být takové rostliny, které mají velmi slabý účinek a i ty je potřeba po určité době vystřídat jinými. Pokud si například zvyknete pít mateřídoušku, protože mateřídouškový čaj je velmi chutný a nachladíte se, už na Vás nebude mít léčivý účinek, protože Vaše tělo na ni bude zvyklé. Podobně to bude fungovat i s řadou dalších rostlin. Pro dlouhodobé pití se hodí například směs listů ostružiníku, maliníku a jahodníku. Směs můžeme ochucovat přidáním malého množství různých přísad, které střídáme, například máty, tymiánu, majoránky, bazalky, fenyklu, anýzu, mateřídoušky a jiných rostlin. Dále je doporučován hluchavkový čaj, šípkový čaj anebo čaj z fermentovaných listů vrbovky úzkolisté. Fermentovat se dá i výše uvedená směs ostružiníku, maliníku a jahodníku, k dlouhodobému pití se fermentace obecně doporučuje. Sezónně se dá po delší dobu pít také kopřiva. Většinu ostatních směsí a jednotlivých druhů se doporučuje pít daleko slabší než pro léčebný účinek, střídat je a nepít příliš často. Další směsi vhodné k dlouhodobému pití:

* 3 díly květů lípy, 1 díl heřmánku, 1 díl listů jahodníku, 1 díl jablečných slupek

* 1 díl heřmánku, 1 díl květu lípy

* 2 díly listů maliníku, 2 díly listů ostružiníku 2 díly listů jahodníku, 2 díly květu trnky, 1 díl květu lípy a 1 díl kořene žindavy

* 2 díly listů ostružiníku, 2 díly listů jahodníku, 2 díly nati dobromysli, 2 díly květu podbělu, 1 díl květu černého bezu

* 2 díly listů maliníku, 2 díly listů ostružiníku, 2 díly listů ořešáku vlašského, 1,5 dílu šípků, 1,5 dílu květů řebříčku, 1,5 dílu nati konopice, 1 díl kořene proskurníku, 1 díl višňových květů

Podle Korbelář, Endris, Krejča: Naše rostliny v lékařství, J. A. Zentricha, dalších knih a zdrojů z internetu