O pyšné lampě.

Na stole stála svítící lampa, čistá a vyleštěná. Její světlo bylo zářivé a dopadalo na stůl i do celého pokoje.
Lampa byla na sebe velmi pyšná. Ani stůl, ani knihy nesvítily, jen ona zářila.

Řekla: "Podívejte se na mně, nikdo z vás neumí svítit. Svítím víc, než měsíc na obloze i s hvězdami. Dovedu svítit tak, jako slunce!"
Co se tak chlubila, hrálo si u stolu malé kotě. Zatáhlo za cíp ubrusu a bác. Lampa spadla a zhasla.

"Proč nám nesvítíš teď", ? řekla kniha. "Už ze mne nikdo nemůže číst, když nesvítíš! Ale podívej se,  měsíc svítí dál! Stačilo malé kotě, aby tě sfouklo, ale měsíc, hvězdy i slunce vyzařují světlo navěky."

  Ponaučení: Pýcha předchází pád.

Vrána a džbán.

Byly horké letní dny. Všechny studánky a prameny v lese vyschly. Mnoho zvířat a ptáků bylo zemdleno žízní. Jen vrána se vydala z lesa blíž k lidem, jestli u nich nenajde kapku vody. U nejbližšího stavení stál opuštěný džbán a vrána se dychtivě  snesla k němu. Na dně džbánu se lesklo trochu vody. Vrána se zobákem pokoušela napít, ale džbán byl příliš vysoký a její zobák nedosáhl vody, hlavou se k ní dostat nemohla. Už si zoufala, když ji něco napadlo! Z posledních sil začala sbírat malé kaménky a házela je do džbánu. Pilně sbírala, až jimi skoro naplnila nádobu a voda vystoupila nahoru. Vrána se napila a její síly se postupně vracely.

 
Ponaučení: Není nad chytrost. 

Liška a vrána.

Hladová liška se potulovala po kraji. Nikde nebylo nic k snědku. "Kdybych někde sehnala kousek sýra", řekla si. A ku podivu, zrovna v té chvíli nad ní zakroužila vrána, a v zobáku měla pěkný kus sýra, který právě ukradla z okna v jednom domě.Sedla si na větev a začala si na sýru pochunávat . Hladová liška přemýšlela, jak se dostat k chutnému soustu vysoko nad ní. To by ale nebyla mazaná liška, aby si nedovedla poradit. Začala vráně lichotit: "Jaký jsi to krásný pták! Tvé peří se leskne jako stříbro, je hebké jako hedvábí! Tvůj  postoj je vskutku královský. Měla bys být králem všech zvířat. Jistě i tvůj hlas je překrásný, umíš zpívat?
Vrána se pýchou už nadouvala, a chtěla ukázat, že zpívat umí. Jakmile otevřela zobák, kus sýra jí vypadl, liška jej zachytila a utíkala do své nory, aby si na něm pochutnala.

 
Ponaučení: Dej si pozor na lichotky, málokdy jsou myšleny vážně.

Lev a myš.

Král džungle-mocný lev odpočíval po jídle, když mu před nosem proběhla malá myška. Lev vymrštil tlapu a myšku chytil. Chtěl ji rozmačkat za to, že rušila jeho klid. Myška začala prosit: "Nezabíjej mně. mocný lve, někdy ti třeba pomůžu zase já." Lva pobavila její řeč, jak by mu malá liška mohla pomoci! Ale myšku přece jen pustil.
Zanedlouho přišli do džungle lovci a chytili lva do sítě. Bezmocný lev se svíjel v síti na zemi. Zatímco lovci poodešli, potichu přišla malá myška a řekla lvovi:"Neboj se, já ti pomohu, jsem ti přece zavázána." Lev si jen smutně povzdechl, nevěřil jí. Ale myška už svými ostrými zoubky hryzala síť a rychle se jí podařilo překousat několik provazů, až díra byla dostatečně velká a lev přes ni mohl utéci.

 
Ponaučení: I slabý může pomoci silnému.

Chlubivý člověk.

Jeden chlubivý člověk vyprávěl, kde všude byl a které kraje procestoval. Byl jsem v Africe, tam jsem holýma rukama ulovil lva!
V Americe jsem přišel na závody nejrychlejších lidí na světě, a když jsem s nimi závodil, vyhrál jsem.
I na sněmu nejchytřejších lidí na světě jsem byl a tam jsem uhodl tu nejtěžší hádanku. A v daleké tramtárii, kde voda zatopila celou krajinu, a lidé musili jezdit na loďkách od domu k domu, jsem dokázal přeskakovat široká jezera. "Však se tam běžte zeptat", řekl cestovatel. A tak řečnil ještě dost dlouho, až jeden člověk, který ho poslouchal, řekl:" Ale přece se nemůžeme vydat tak daleko, abychom se na to zeptali, můžeš nám i zde ukázat,co všechno umíš, jak daleko umíš skákat!" Až teď na cestovatele začali všichni křičet:"Ano, ukaž nám to!" Ale zahanbený cestovatel už utíkal docela obyčejnými skoky pryč.

Ponaučení: Jenom skutky mluví za tebe, netřeba se chlubit!

Vlk a kůň.

Šedý vlk se toulal po krajině a hledal něco k snědku. Nepotkal žádné zvíře, na které by mohl zaútočit. Šel okolo krásného velkého pole, na kterém rostl oves. V dálce uviděl koně. Škoda, že byl tak velký, vlk si na tak velká zvířata netroufal. Ale nedalo mu to, aby koně aspoň nepopichl: "Podívej se na ten bujný oves, celé pole ti nechám!"
Kůň mu odpověděl: "Nedělej ze mne blázna, vím, že ty oves nejíš. Kdybys ho jedl, bylo by už celé pole snědené!"

Ponaučení: Není ctností rozdávat něco, co nám nepatří. 

Dřevorubec a les.

Dřevorubci se zlomila sekyra. Bez ní nemohl vykonávat svoji práci. Přišel do lesa, kde rostlo mnoho velkých
i malých stromů. Požádal slušně stromy, aby mu daly kousek dřeva na topůrko. Velké stromy řekly, aby si vzal některý malý stromek. Dřevorubec si vybral mladý stromek, který ještě neměl čas vyrůst a sekyru opravil. Jakmile byla sekyra opravená, začal kácet všechny stromy v lese, velké i malé. Velké stromy jen vzdychaly: "Proč jsme mu dovolily vzít  dřevo na opravu sekyry!
Z lesa zůstaly jen pařezy.

Ponaučení: Kdo nechrání jiné, neochrání ani sebe.

Jupiter a želva.

Bůh Jupiter pořádal velkou slavnost zvířat. Malá
i velká zvířata se na slavnost těšila a přišla všechna, až na želvu.
Ta byla líná, nechtělo se jí přijít. Po slavnosti Jupiter na ni uhodil, proč nepřišla? Želva se vymluvila, že musela zůstat doma. Jupiter se rozhněval a řekl želvě, že teď želvy musí svůj domek nosit už stále s sebou. Do té doby želva neměla svůj krunýř, chodila do něj jen jako do domečku. 

Ponaučení: Buďme opatrní na to, co říkáme, jinak nás vezmou za slovo.

Lakomý člověk.

Jeden člověk šel po ulici a viděl, že na otevřeném okně stojí sklenice, plná lískových oříšků. Protože to byl člověk lakomý, řekl si, že si je vezme všechny. Sáhl hluboko do sklenice a nabral si plnou dlaň oříšků. Snažil se vytáhnout ruku s oříšky, ale nešlo to.
Oříšky nechtěl z ruky pustit za žádnou cenu, dlouho se marně pokoušel vytáhnout ruku ze sklenice a nepustit ani jeden oříšek. Vztekal se. Někdo mu poradil, aby si vzal jen pár oříšků, aby nebyl tak chtivý. 

Ponaučení: Není dobré  mít všechno najednou.

Připravuje Hana Daňková : jablko.cz