Jakmile k vám přijde člověk z minulého života okamžitě to poznáte. Je vám milý nebo naopak protivný, dle toho, s jakou energií jste odcházeli při vzpomínce na něho z tohoto světa. S takovou myšlenkou a energií k tomuto člověku se opět rodíme. Proto je dobré mít všechny vztahy při odchodu z tohoto světa zpracovány, aby nebylo nic, co by mě drželo v příštím životě v minulosti, tz. v tom, co jsem nedokončil, co jsem nevyřešil k tomuto člověku.

Začali jsme si povídat a najednou mi přišla informace: „To je svatý Vojtěch.“ Předala jsem mu toto informaci a on se najednou zpotil. Uvědomil si svoji minulost a cítil ji. Povídal: „Víte, co je zajímavé? Že já jsem začal studovat životopis Sv. Vojtěcha a navštívil jsem místa, která navštívil i on v naší krajině a ještě minulý týden v televizi dávali seriál o životě světců a zrovna o sv. Vojtěchovi a dokonce bydlím ve Starém Plzenci, kde pobýval i on.

A tak se spolu scházíme a objevuje spolu mnoho moudrosti z minulosti. Cítím, že tento muž v sobě má duchovní život, který žije v současnosti, ale stále se snaží přijít na kloub tomu, proč v minulosti světci trpěli a proč touto cestou se odevzdávali bohu. I on má ještě něco, co musí v tomto životě změnit, aby netrpěl a proto se mu minulost mísí s přítomností.

Budu nyní 26. 10. 2008 zasvěcovat kapličku p. Marii a přišla mi myšlenka, že by to měl být právě on, kdo mi pomůže s tímto zasvěcením. Nejdříve jsem se toho zalekla a měla jsem pocit, že se rouhám. Přece by měl zasvěcovat kněz a původně jsem si myslela, že to tak udělám, ale najednou můj vnitřní hlas byl silnější a tak jsem mu nabídla, jestli by mi nezasvětil kapličku a on povídá: „Víte, že sv. Vojtěch byl zasvěcovací kněz?“ to jsem opravdu nevěděla a bylo mi jasné, že má volba je správná. Jsou to jen předsudky, že se to musí udělat tak, jak je zvykem. Když už člověk cítí ducha, ví, že není důležité, zda to bude kněz, ale že je důležité, aby to byl člověk s čistým srdcem.

Začali jsme tedy připravovat zasvěcení. Když přišel, povídám mu: „A co budete mít na sobě?“ Povídá: „Myslel jsem si, že bych měl sako a vy jste se mi zjevila v modrých šatech. Máte nějaké modré šaty?“ Byla jsem překvapená: „Ano chci si vzít modré šaty a k vám mi přišlo, že byste měl mít šat, který by k vám náležel. Zajděte si do půjčovny a šat, který se vám bude líbit si pučte.

To, že si opět obléknete šat, který znáte a je vám blízký, tím se opět napojíte na svoji minulost. A hned jsem si uvědomila, že na počátku mé cesty jsem navštívila magický ples a v půjčovně jsem si zvolila modrý hábit, ve kterém je často znázorňována p. Marie. Bylo mi v tomto šatu tak dobře, že se mi ani nechtělo ho vracet. Tehdy jsem ještě vůbec nevěděla, že mojí patronkou je p. Marie, tam vlastně tehdy začala moje duchovní cesta. Uvědomuji si, jak jsem si tehdy nechala věštit na tomto plese z karet a bylo mi řečeno: „Nyní vám začíná nová cesta, padnou vaše vzdušné zámky a vy musíte jít po nové cestě a nesmíte se vracet, jinak byste si ublížila.“ Bylo to pro mě strašidelné a proto jsem se nechtěla tím příliš zaobírat.

Ale dnes si uvědomuji, jaká pravda byla již tehdy vyřčena a tak vím, že sv. Vojtěch se připravuje na svoji novou roli ve svém životě.