Maximum meteorického roje Kvadrantidy bude nejlépe pozorovatelné v západních oblastech Severní Ameriky, z ostrovů na severu Tichého oceánu a z východních oblastí Ruska. Z našeho území budeme moci pozorovat vzestupnou část hlavního maxima, přičež bude dobře pozorovatelné maximum slabších meteorů, které může nastat až 14 hodin před hlavním maximem (maximum jasných meteorů).

Kvadrantidy jsou každoročním rojem s velmi vysokou frekvencí, která dosahuje v průměru 120 meteorů za hodinu. Frekvence se z důvodu nerovnoměrného rozložení hmoty na dráze roje pohybuje v rozmezí 60 až 200 meteorů za hodinu. Maximum bývá poměrně ostré, avšak může trvat až 2 hodiny. Roj má vysoký podíl jasných meteorů a je aktivní 1. - 5. 1. s maximem okolo 3. 1. Meteory tohoto roje vstupují do zemské atmosféry rychlostí přibližně 41 km/s. Mateřským tělesem Kvadrantid je pravděpodobně kometa 96P/Machholz s oběžnou dobou 5,2 roku. Předpokládaný návrat komety k Slunci je v roce 2012.

Radiant, to je místo na obloze, ze kterého meteory zdánlivě vyletují, leží v dnes již neexistujícím souhvězdí Kvadrant (lat. Quadrans Muralis). Působením Jupiteru se tento proud meteoroidů postupně posouá od dráhy Země, takže za 1000 roků už vůbec nebude existovat. Polohou nejbližší k jeho radiantu je hvězda β Boo (Nekkar) v souhvězdí Pastýře. Radiant roje je v našich zeměpisných šířkách cirkumpolární, což znamená, že nikdy nezapadá pod obzor. Večer je však poměrně nízko nad obzorem a v průběhu noci pomaly stoupá. Večer je proto šance vidět pár velmi dlouhých a jasných meteorů, takzvaných dotykových meteorů (earthgrazers).

Kvadrant bylo původně souhvězdí, které zavedl Jérôme Lalande v roce 1795, nacházelo sa medzi súhvezdími Pastýř a Drak. Dnes už neexistuje, ale je po něm pojmenovaný meteorický roj Kvadrantidy. Poprvé byly Kvadrantidy zaznamenané v roce 1839.