Nejlepším způsobem, jak našich rozdílů využít, je pochopit, naučit se vážit si, chápat a ocenit vlastnosti našeho partnera jako přednosti, jako něco, co mi sami nemáme. Musíme také vzít na vědomí, že druhý člověk je prostě odlišný a jiný a má plné právo takový zůstat.
Je na nás, zda svých rozdílností dokážeme využít, dáme-li ji šanci, nebo se budeme utápět v půtkách, které nemůžeme nikdy vyhrát.
Úspěch jakéhokoliv společného úsilí v organizaci či firmě, ale také doma nebo v klubu nebo kdekoliv jinde, závisí na tom, jakým způsobem mohou a budou různí lidé na různých místech a v různých úlohách přispívat ke zdaru společné věci.
Intuitivové (N) jsou většinou schopni celou věc vymyslet, podat nejjasnější představu budoucnosti, cílů, jichž se má dosáhnout. Smyslové typy (S) dodají praktický realismus, zatímco nejpronikavější analýza přichází většinou od lidí orientovaných na myšlení (T). Předností lidí s převahou cítění (F) je dovedná práce s lidmi, spočívající v jejich motivaci i organizování, v tom, aby se zapálili pro to, čeho chceme všichni dosáhnout.
Když ovšem lidé s odlišným viděním světa přistupují k jedné a téže věci z protilehlých stran, každý z nich má sklon vidět ty její aspekty, které druhé straně unikají nebo které nepokládá za významné. Někdy se stává, že je pro ně příliš obtížné vzít na vědomí stanovisko toho druhého, natož ho pochopit. Mají-li však rozdílní lidé spolu vycházet, pak pochopení základu jejich odlišnosti jim může jenom pomoci odstraňovat třenice a nedorozumění. Mohou si uvědomit, že by k nim vůbec nemuselo docházet, kdyby se navzájem lépe poznali. Nesouhlas se snáší mnohem snadněji a zlobí nás méně, když si uvědomíme, že by bylo vlastně nenormální a proti přirozenosti, kdyby s námi druhá osoba vždy a ve všem souhlasila. To, že má jiný názor, není záležitostí vzdoru, ale mnohem spíše způsobeno tím, že ti druzí jsou prostě jen jiného založení. Je na nás, zda svých rozdílností dokážeme využít, dáme-li ji šanci, nebo se budeme utápět v půtkách, které nemůžeme nikdy vyhrát.
Nejlepším způsobem, jak našich rozdílů využít, je pochopit, naučit se vážit si, chápat a ocenit vlastnosti našeho partnera jako přednosti, jako něco, co mi sami nemáme. Musíme také vzít na vědomí, že druhý člověk je prostě odlišný a jiný a má plné právo takový zůstat. Neexistují jednoznačně špatné nebo jednoznačně dobré kombinace typů a stylů.. Každá kombinace – ať už bude souhrnem lidí stejného typu, seskupením zcela odlišných typů nebo koktejlem smíchaným z jiných ingrediencí – bude mít své vlastní přednosti i problémy. Přílišná podobnost může na jedné straně přispívat k atmosféře shody a snadné komunikace, ale na druhé straně může existovat něco, co nikdo ze skupiny neuvidí nebo nerozpozná. Se stejnou intenzitou se mohou vzájemně podporovat silné stránky daného typu, tak i slabiny. Je to trochu jako v nauce o dědičnosti: nejlepší výsledky vycházejí z rozmanitosti a nikoliv ze spojení příbuzných jedinců s podobným genetickým vybavením. Společenství lidí se zcela rozdílnými styly může mít mnoho potíží se vůbec domluvit a někdy se jim to nemusí vůbec podařit. Překonají-li však tuto obtíž, mohou být mimořádně efektivním týmem. Následující přehled nám pomůže ilustrovat, v čem si mohou být jednotlivé typy s různými dominantními funkcemi užitečné.
Intuitivní typy potřebují smyslové k |
Smyslové typy potřebují intuitivní k |
* zprostředkování dat |
* přivedení na nové možnosti |
* lepšímu seznámení se s realitou |
* uvědomění si příznaků změny |
* uplatnění předchozí zkušenosti |
* přípravě na budoucnost |
* pečlivému pročtení textu smluv a zpráv |
* pomoci rozpoznat a předvídat trendy |
* vyhmátnutí, na co je potřeba se soustředit v první řadě |
* ukázání, že budoucnost stojí za současné oběti |
* péče o neodchýlení se od současného směru |
|
* realistickému vypořádání se s potížemi |
|
* připoutání pozornosti nejenom k příjemným stránkám současné situace |
|
Převaha cítění potřebuje myšlení k |
Převaha myšlení potřebuje cítění k |
* analýze důsledků a souvislostí |
* přesvědčování |
* lepšímu zorganizování věcí |
* usmiřování |
* schopnosti předem hledat slabiny |
* předvídání, jak se budou druzí cítit |
* změně toho, co vyžaduje změnu |
* učení a vzdělávání |
* objektivnímu zvážení důkazů a fakt |
* probouzení nadšení v druhých |
* schopnosti někoho propustit, je-li to nutné |
* prodeji |
* odolávání opozici |
* orientaci v tom, co je správné |
|
* vážení si ostatních |
Podle I. Myers a K. Briggs
Vzájemná užitečnost se samozřejmě neomezuje pouze na myšlení a cítění nebo na intuici a smysly. Podobným způsobem je možné se podívat i na vztah mezi extraverty a introverty či usuzováním a vnímáním. Extraverti potřebují introverty k tomu, aby se více soustřeďovali na vztahy a nenechávali se unášet vnějšími zájmy a požadavky. Introverti zase potřebují svoje protějšky k tomu, aby jim pomáhali vyloupnout se ze svých slupek a skořápek a více se obracet k širšímu světu, aby o sobě dali více vědět a sami také více poznali. Usuzující typ by mohl na vnímavém ocenit pomoc s reakcí na požadavky okamžiku, dané chvíle, počítaje v to i potřebu na čas vypnout, relaxovat a trochu si užít. Typům s převahou vnímání by se anproti tomu mohla hodit schopnost lidí s převahou usuzování dobře plánovat, držet se programu, scénáře a dohodnutého postupu, takže se nezapomene na důležité maličkosti a práce se nezačne neúměrně protahovat, rozmělňovat se nebo vylévat z břehů.
Ukázka z knihy Michal Čakrt: Typologie osobnosti pro manažery. Management Press, Praha 2003, ISBN 80-85943-12-3