Kozinec

Dobrý den, sháním kozinec blanitý. Doporučili mi extrakt z této rostliny. Nemohu ho sehnat, dá se nahradit jiným druhem kozince? S pozdravem Stanislava Havlová.

Dobrý den,

kozinec blanitý Astragalus membranaceus pochází z Asie, u nás ani jinde v Evropě volně neroste. Zda se dá pěstovat nevím. Jako léčivá rostlina je oblíbený v Číně a i u nás se dá koupit samostatně i v přípravcích, např. zde, na vegetalismu nebo zde. Obrázky kozince blanitého najdete např. na Googlu

Kozinec blanitý Astragalus membranaceus je vysoce ceněný v tradičním čínském lékařství jako tonikum životní energie (čchi), je označován jako huang-qi. Používá se kořen, který posiluje slinivku, slezinu, ledviny a plíce. Novější výzkumy hovoří o kozinci jako o modifikátoru biologické odpovědi, protože má schopnost regulovat řadu funkcí lidského těla (funkci kůry nadledvinek, produkci červených i bílých krvinek, produkci hormonů a interferonu a produkci protilátek). Některé další zdroje hovoří kromě posilování imunity i o účincích kozince blanitého proti rakovině.

Rod kozinec (Astragalus) má celkem asi 1800 druhů, z toho v České republice roste volně 7 druhů, dva druhy jsou pokládány za vyhynulé, dva druhy jsou velmi vzácně zavlékány. Kozinec písečný Astragalus arenarius roste na písku, je kriticky ohrožený a patří mezi zvláště chráněné rostliny, dále se u nás vyskytují druhy stepní kozinec bezlodyžný Astragalus excapus, kozinec rakouský  (obrázek), Astragalus austriacus, kozinec dánský Astragalus danicus, kozinec vičencovitý Astragalus onobrychis. Všechny stepní druhy kozinců patří mezi silně ohrožené nebo ohrožené a všechny jsou zvláště chráněné zákonem. Kozinec cizrnovitý Astragalus cicer osidluje lemy a antropogenní stanoviště, podobně jako kozinec sladkolistý Astragalus glycyphyllos (na obrázku vlevo), který patří mezi léčivé rostliny s účinky na vylučovací soustavu a dalšími (podrobně viz článek Málo známé léčivé rostliny 1). Stejně jako kozinec blanitý má i kozinec sladkolistý tonizující účinky, ale podle toho, co je mi známo nemají tyto dva druhy účinky totožné.

Dalšími druhy s léčivými účinky z rodu kozinec jsou některé křovité maloasijské a západoasijské druhy, které poskytují glej zvanou tragant (tragacantha), zejména Astragalus gummifer, Astragalus verus a Astragalus microcephalus. Tento sliz se vytváří v buňkách dřeně a dřeňových paprsků, po naříznutí kůry vytéká a tuhne v podobě bílých rohovitých plátků. Tragant býval dříve zařazen do lékopisu (ČsL 3), používá se jako mírné projímadlo a jako pojivo a emulgent při výrobě tablet, součást masťových základů a jako prostředek zmírňující působení dráždivých a leptavých látek. V zubní praxi může sloužit jako tmelicí prostředek, v potravinářství se používá k analýze a je i surovinou pro kosmetické přípravky.

Pro zajímavost: Semena Astragalus baeticus se používají upražená jako náhražka kávy (švédská káva), Astragalus racemosus má schopnost koncentrovat ve svých pletivech selen (až 1,5%). Některé druhy kozinců se pěstují jako okrasné, například Astragalus angustifolius.

Takže pro shrnutí: Nahradu jinými druhy kozinců nedoporučuji. Pokud mi napíšete, na jaké potíže Vám byl předepsán, mohu vyhledat naše domácí druhy se stejnými účinky.