Jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba L.) je statný dvoudomý opadavý strom s kuželovitou až rozkladitou korunou. Patří do čeledi jinanovité (Ginkgoaceae), což je velmi stará vývojová skupina s několika rody, která prodělala maximální rozvoj v druhohorách. Do současnosti se zachoval pouze tento jediný druh. Ginkgo biloba je považován za nejstarší žijící druh stromů na světě, odhadované stáří je 150 – 200 milionů let. Proto bývá označován za "živou fosilii". Pochází z poměrně malé oblasti v jihovýchodní Číně, je však ve světě velmi často pěstován.

Jinan dorůstá výšky 30 až 40 m, borka je šedá, ve stáří hluboce brázditá. Patří mezi nahosemenné ale má listy (přitom je příbuzný jehličnanům). Listy řapíkaté, střídavé, vějířovité, na předním okraji zubaté nebo laločnaté (nejčastěji se 2 laloky), klínovitě zúžené do řapíku. Květy dvoudomé, samčí po 2 až 5 v jehnědách, samičí květy jsou tvořeny nahým zeleným vajíčkem vyrůstajícím na stopce. Plody jsou kulaté, 2 až 3 cm v průměru, za zralosti žloutnoucí a nepříjemně páchnoucí, po dotyku dráždící kůži. Kvete v květnu až červnu, plody dozrávají v říjnu až listopadu. Plodit začíná ve věku 35 roků.

Pěstování

Jinan je nenáročná dřevina, odolná proti chorobám a škůdcům. Nemá rád trvalé zamokření a silnější zastínění. Roste poměrně pomalu, v průměru kolem 30 centimetrů za rok, zato je dlouhověký a může se dožít i dvou tisíc roků. Jinany množíme řízkováním, nebo výsevem zralých semen do studeného pařeniště nebo skleníku. Semena nesmí se do té doby nechat vyschnout. Při řízkování odebíráme napůl vyzrálé 15cm dlouhé větvičky během července a srpna, zakládáme je do pařeniště, nejlépe se spodním teplem, a udržujeme vlhké. Zpočátku rostou pomalu, později o něco rychleji. Je možné také použít řízky z vyzrálého letošního dřeva, 15 - 30 cm dlouhé výhonky odebíráme v prosinci a umístíme je do pařeniště, kde by měly na jaře zakořenit. Při vegetativním množení máme tu výhodu, že si můžeme nařízkovat samčí rostliny (samičí nejsou pro parkovou výsadbu vhodné kvůli nepříjemnému zápachu opadaných hnijících plodů).

Léčivé vlastnosti

Sbírá se list (Folium ginkgo bilobae) a to od jara do začátku léta. Někdy se sbírají i zralé plody. List obsahuje flavonoidy, terpenické laktony, organické kyseliny, fenolické látky, karotenoidní barvivo, sacharidy aj. Semena obsahují organické kyseliny (které jsou příčinou zápachu i dráždivého účinku na pokožku), glyceridy, steroly a estery. Po tepelné úpravě jsou plody jedlé.

Droga rozšiřuje cévy a urychluje průtok krve především v periferní a mozkové oblasti, zabraňuje poškození cév, zlepšuje cirkulaci  krve a okysličování hlavně hlouběji ležících středních arterií. Nemá přitom vedlejší účinky a hlavně nevyvolává pokles krevního tlaku a  neovlivňuje frekvenci srdečního tepu a dechu. Preventivně se užívá proti náhlým příhodám mozkovým, proti infarktu myokardu i proti poškození buněk vznikající při degenerativních nemocích spojených se stářím. Osvědčila se i při poruchách paměti, otocích mozku, nedokrvení dolních končetin, diabetických cévních poškozeních, zánětech žil, impotenci způsobené zhoršeným průtokem krve tepnami penisu, při kochleární hluchotě (hluchota způsobená nedostatečným průtokem krve ke sluchovým nervům), při chronickém pískání v uších i při chronické závrati.

Podává se buď ve formě nálevu nebo krátce vařeného odvaru, výhodnější je však podávání ve formě tinktury. V listech je obsaženo poměrně malé množství účinných látek, proto se obykle používají komerčně připravované extrakty se standardizovaným obsahem účinných látek.

Poslední lékařské studie však nepotvrdily účinek preparátů z jinanu proti Alzheimerově chorobě.