Čaje z léčivých rostlin se nehodí na běžné pití, většinou mají silné účinky a tělo si může na obsahové látky zvyknout, jako například u mateřídoušky.

K přípravě domácích čajů na běžné pití používáme rostliny s mírným účinkem, některé květy nebo listy.

Fermentaci používáme na přípravu listů s obsahem tříslovin, které mají bez úpravy fermentací svíravou chuť, nejběžnější jsou listy jahodníku, maliníku a ostružiníku. Připravuje se tak i nať nebo listy vrbovky úzkolisté a listy kontryhelu. Vrbovka nebo vrbka úzkolistá je pasekový druh (na obrázku vlevo), stejně jako maliník. Listy ostružiníku najdeme v lese, díky trnům doporučuji rukavice. Jahodníky rostou také na světlých pasekách nebo v lesních lemech, můžeme zpracovat všechny volně rostoucí druhy jahodníků, listy pěstovaných jahod nemají léčivé účinky a k pití ani k fermentaci se nehodí.

Na fermentaci potřebujeme větší množství listů, které necháme asi jeden den zavadnout. Pak je pomačkáme v rukou nebo válečkem  tak aby trochu pustily šťávu, rozložíme na plátno a svineme do ruličky. Smotky dáme na teplé místo a zatížíme, tím se listy zapaří. Po dvou dnech smotky rozbalíme a listy důkladně dosušíme. Takto připravené listy budou mít hnědou nebo černou barvu a často budou připomínat čínský čaj. Změní se i jejich vůně.

Na obrázcích dole je příprava čaje z vrbovky úzkolisté (Ivan čaj) a srovnání vzhledu sušených a fermentovaných listů.

připravené smotky	sušené listy	sušené a fermentované listy	fermentované listy

 Podle knihy Korbelář, Endris: Naše rostliny v lékařství, Avicenum, Praha 1981