Blíží se keltský svátek Samhain. O Samhainu přebírá vládu bůh Dagda od Lugha.

Dagda (dobrý bůh)
Původ: Kelstký (irský). Praotec.
Známé období uctívání: Od prehistorického období do období přijetí křestanství (asi 400). Synonyma: Ruad Ro-Fhessa (Pán dokonalého vědění), Eochaid Ollathair (Dobrý otec všech) aj.
Centrum kultu: Tara aj.
Umělecké památky: Různé reliéfy z římsko-keltské doby.
Literární prameny: Books of Invasions (Knihy o dobývání Irska), Cycles of Kings (Královské cykly) aj.

Dagda je výhradně irský kmenový bůh, kterého nenalézáme u Keltů žijících na evropském kontinentu. Všeobecně je považován za dobrodince a ochránce národa. Jeho přídomek „Dobrý bůh" neznamená, že je ušlechtilý a laskavý pouze z morálního hlediska, ale v praktickém slova smyslu – „je dobrý v čemkoli“. Vyniká ve všem - v boji, magií i v obletování žen. Jako „Otec bohů“ vedl irské bohy Danaany do boje proti Firbolgům v první velké bitvě u Moytury. Nenáležela mu žádná specifická role, v mytologii však vystupoval jako partner bohyní Morrigan a Boann, s nimiž se miloval při rituálech oslavujících plodnost. Měl několik dětí, z nichž nejvýznamnější byli Brigit, Aengus Mac Og (Mladý bůh), Midir a Ogma. Literatura mu tradičně připisovala obrovskou sílu a také nezřízenou chuť k jídlu a pití. Křesťanští autoři ho líčili jako neotesance a místy groteskního siláka, který se tu a tam mýlí. Byl ozbrojen ohromným kyjem, jímž dokázal srazit jedinou ranou devět mužů. Vlastnil také kouzelný měděný „kotel hojnosti", který v sobě skrýval tajemství moudrostí a věčného mládí a symbolizoval irské bohatství a prosperitu. Dalším jeho atributem byla kouzelná harfa, která svými tóny řídila střídání ročních období.
Někteří badatelé se domnívají, že velká nahá postava muže s kyjem vytesaná do křídového bloku v Cerne Abbas v Dorsetu v Anglii (římsko-keltské období) zachycuje právě Dagdu.
 

Ukázka z knihy Encyklopedie Bohů, Michael Jordan, Volvox Globator 1997, ISBN 80-7207-087-8