Další egyptský bůh, kterého si představíme je Hor.

HOR
Původ: Egyptský. Bůh nebe, slunce a světla, bůh egyptského krále a tím i celého světa.
Známé období uctívání: Asi od 3000 př.n.l. do konce starého Egypta (asi 400).
Synonyma: Harver (řec. Haroéris) - „Velký Hor", Harpechrad (řec. Harpokratés) - „Malý Hor", Harchentiirtej - „Hor vládnoucí oběma očím", Harmentej - „Hor obou očí", Harachtej (řec. Harachtés) - „Hor na horizontu“ Haremachet (řec. Harmachis) - „Hor v zemi světla", Harsemtovej - „Hor, který spojuje obě země", Harsiese (řec. Harsiésis) - „Syn Esety", Hartomej (řec. Hartomés) - „Hor kopiník", Harnedžjotef (řec. Harendotés) „Hor, ochránce svého otce“ aj. Řecky též Hóros, latinsky Horus.
Centrum kultu: Po celé egyptské říši, zvláště však v hornoegyptském Behdetu (dnešní Edfú), Nechenu (řec. Hierakónpolis, dnes Kóm el Ahmar), Nubetu (dnešní Kóm Omba), Chemu (řec. Létópolis, dnes Ausím) aj.
Umělecké památky: Chrám v Karnaku, Edfú a v Kóm Ombu, nástěnné malby, sochy, reliéfy, papyry aj.
Literární prameny: Turínský papyrus, Texty pyramid, Papyrus Chestera Beattyho I. (období Ramesse V.) aj.

Hor je jedním z nejstarších, nejvýznamnějších, ale také nejsložitějších bohů egyptského panteonu, doložený již od nejranějšího období egyptských dějin. Genealogie božstev však rozlišuje několik Horů, uctívaných na různých místech a v různých dobách, kteří měli mnohdy rozdílné funkce.
V roli boha slunce a nebe byl Hor nejčastěji zobrazován jako sokol (např. na paletě krále Narmera) nebo jako muž se sokolí hlavou, často s korunou Horního a Dolního Egypta na hlavě, někdy jako sokol stojící na vrcholku sloupu ze stvolů papyru, jindy v podobě okřídleného slunečního disku nebo v podobě malého nahého chlapce s prstem v ústech, kterého chová matka („Malý Hor"-Harpechrad). Toto vyobrazení se často objevovalo na amuletech, které měly zajistit ochranu proti lvům, krokodýlům, hadům a jiným nebezpečným zvířatům.
Vedle rozličných jmen a funkcí mu mýty připisovaly také různé rodiče. Někdy uváděly jako jeho matku bohyni Hathor, nejčastěji byl však považován za syna bohyně Esety a boha Usira. Známý je příběh o jeho osmdesátiletém zápase s bohem Sutechem o nadvládu nad světem. Sutech zavraždil Horova otce Usira, kterého však Eset kouzly na chvíli oživila, takže ji oplodnil. Na ostrově Chembidě pak porodila Hora a vychovala jej v papyrových houštinách v deltě Nilu. Když dospěl, rozhodl se Hor pomstít smrt svého otce a po dlouhém boji plném zvratů nakonec nad Sutechem zvítězil. Stal se pánem světa a symbolem králů Egypta, kteří byli od té doby považováni za jeho nástupce. Každý panovník proto přijímal vedle svého jména i jméno Hora.
Symbol boje světla s temnotou - „oko Horovo", vznikl na základě incidentu Hora se Sutechem, který mu vypíchl obě oči. Eset Horovi zrak vrátila a jeho oči se staly symbolem bezpečnosti království, dokonalosti a ochrany před zlým vlivem Sutecha.
 

Ukázka z knihy Encyklopedie Bohů, Michael Jordan, Volvox Globator 1997, ISBN 80-7207-087-8