Přednáška probíhala v několika informačních vrstvách, vedle překladu z angličtiny bylo na podkladu známých vět o potřebě začít u sebe (naladit své vnímání na vstřícnost k novému pohledu na svět) také zaznělo několik podstatných informací, které by snad stály za širší zveřejnění.

Stařešina Roy byl podle dostupných údajů (www.cestyksobě.cz) do kmene adoptován, není tedy s Hopii vázán geneticky, ale informačně. To pak umožňuje jeho slova vnímat i ve zcela jiné rovině – v takové, kdy lze vnímat tep srdce jako ozvěnu potřeb vesmíru. A potravu a kuchařské umění ženy můžeme vnímat jako produkty širších, ale aktuálních potřeb vesmíru. Naše vnímání a myšlení pak může snáze hledat rovnováhu mezi informacemi, které přijímáme vědomím – a těmi, které známe jako „chuť“ dobře či špatně připraveného jídla. Tím „jídlem“ je tak i „potrava“, připravená medii, vědou a různými vrstvami duchovního poznání.

Ano, naše tělo a naše myšlení jsou nerozlučně propojené, pod slovem „krev“, které Roy velmi často v přednášce používal. Zjišťujeme, že krev je distribučním „polem“ toku informací, které přijímáme s potravou, ale i s dýcháním. Míra propojení těchto dvou informačních okruhů určuje naší pozici ve společnosti.

Dýcháním a potravou přijímáme svá informační pole bez prostředníka, kterým je zvuk slov – to Roy neřekl. Také neřekl, jak probíhá v těle člověka souboj (= prolínání) informací „ze vzduchu“ a z potravy. O tom budu asi někdy vykládat zas já nebo ti, co to budou umět lépe.

Roy a další lidé už ví, že se tohle všechno dozvíme, doložil to způsobem, který asi některým lidem unikl. V našem poznání se traduje, že veškerá hmota, její nejmenší částice, se pohybuje doprava, „elektrony“ mají pravotočivý spin. Tuto tezi zřejmě převzal i duchovní svět – v podobě vět, že „pravý směr“ (k právu a pravdě) nutně tuto spodobu směru podporuje.

Roy ale namaloval schéma vývoje poznání lidí, které mělo levotočivou charakteristiku. Na videu, bude-li nějaké na webu, je to vidět. A druhé, klíčové a potvrzující sdělení o levotočivosti vývoje lidstva přišlo až v závěru, kdy „tanec Hopiů“ vytváří „ČTYŘLÍSTEK“.

Představte si pohyb do čtverce, začínající směrem „nahoru“. Tento pohyb pak za zvuku nějakého rytmu (do kroku či poklusu) představuje řada za sebou jdoucích lidí. Když dojdou do „rohu čtverce“, zatočí se řada lidí doleva a opíšou necelé „kolečko“ tak, aby další směr vedl z takto vytvořeného „levého rohu čtverce“ doprava. V pravém horním rohu se „kolečko doleva“ opakuje zas o své tři čtvrtiny – a výsledný směr vede dolů, do pravého dolního rohu. Zde opět točením doleva dostaneme poslední směr – k výchozímu bodu, který byl „vlevo dole“. Zde je poslední otočka „ČTYŘLÍSTKU“ a taneček pokračuje v opakování „dalšího prvního“ směru = „nahoru“.

Esoterický nebo selský výklad toho tanečku je shodný. Levá strana, směr doleva, vždy představuje směr „do práce“, nejen naše „levicové strany práce“ to potvrzují. A přitom v pohledu na celek „tanečku“ vidíme, že proud lidí, opakujících v každém rohu „kolečko doleva“ (jeho tři čtvrtě) vytvářejí formu doprava směřujícího čtverce - doprava, k právu, k pravdě.

V nenápadném rytmickém pochodování tak můžeme vidět, jak roste poznání lidí pomocí práce (kolečko vlevo) + užití výsledků té práce (chvíli rovně) k další práci (doleva) a zas rovně (odpočinek). A cyklus – výsledný tvar čtverce (anebo i složitějšího tvaru pěti, šesti a mnohoúhelníka) tak představuje názorně růst poznání a možností člověka.

A že tyto pohyby jsou zcela přesně zaznamenány ve tvaru a významu písmen a číslic – to můžete zjistit ihned. Kolečko „doleva“ vytváří tři čtvrtiny potřebného „okruhu“. Tu zbývající čtvrtku, otočku o úhel 90 stupňů, známe v „ZÁZRAČNÉ“ přeměně písmene „N“ (negace) na písmeno „Z“ (začátek). Spočítejte si pak možné asociace, které z téhle „proměny“ vzejdou. A hledejte třeba souvislost, proč je devítka v označení „pravého úhlu“. Ano, začneme se učit „lidštinu“, vrstvu dalších významů, schovaných v samotných písmenech a číslicích. Písmena a číslice jsou také „jen“ zápisem vykonaných „směrů pohybů“.

A vyjádření změny („směru pohybu poznání“) pomocí tance bylo asi hlavním poselstvím stařešiny Roye. Události, které prožíváme fungují jako průsečíky možného. Lidé, znající skutečnou historii člověka a jeho prostoru, ti mají (mnohdy i nevědomě) schopnost rozeznat a ukázat dalším, kudy povede vývoj.

Čtyřlístek tance Hopiů, předvedený nám v této době, symbolizuje další mezník ve vývoji našeho poznání. V příštím roce si začneme uvědomovat, PROČ je program pro lidstvo přesně definovaný našimi pohyby a směrem, kterým zapisujeme své poznání. Arabština a její esence – hebrejština, směřují doleva, ale latina a z ní rostoucí vědecké poznání nastavila směr zápisu doprava jako určující. Proč asi? Proč věda došla zkoumáním hmoty k „pravotočivosti spinu“ elektronů? Proč krystal křemene – křišťál – se stal v minulosti paměťovou komoditou pro svou schopnost čerpat a vysílat „informační energii“ (skrze doržet) – a jak asi souvisí s žoržetem schopnost křemenných (křemíkových) destiček tyto informace poskládat do virtuálních realit – to si nejspíš budeme vykládat už v příštím roce.

Je potěšující, že paní Alžběta Šorfová, moderátorka přednášky, popisuje program pro nejbližší roky v podobném objemu a pořadí, jaké vnímám i já. Ona a Michal Kubasa, tlumočník a organizátor tří akcí s Royem, způsobili, že se setkal včera „směr s protisměrem“, - že pomocí nenápadného tanečku se potvrdilo mnoho vjemů nemnoha lidí o možném a dnes i pravděpodobnějším POZITIVNÍM vývoji lidstva na téhle planetě.

Rozpoznat důležitost „mezníků ve vývoji“ patří k základům vzdělanosti, pro kterou věda nemá nástroje, ale ani pochopení. Proto trochu zamrzí, když šéfredaktor Osudu.cz vystoupení Roye Littlesuna podcenil (viz jeho článek na www.osud.cz). Nejen že nevydržel do konce přednášky, ale – což je podstatné – si nevšiml druhé, skryté roviny „výkladu krve a potravy“, ani klíčové „změny směru“ vývoje (spinu), kterou přestavuje budoucí polemika mezi vědeckým a duchovním poznáním.

Krev je nosičem informací, které přijímáme z velmi „blízkého prostoru“ – z potravy. Tenhle okruh hmotného „nosiče“ doplňuje naše „dýchání + myšlení“, nerozlučná dvojice pro přijímání informací z velmi vzdáleného prostoru = „srdcem“. Srdce je přijímačem „dat z prostoru“ - v duchovním jazyce „duše a ducha“. Pochopit souvislosti osobní aury s „duší“ a vrstev atmosféry Země s „duchem“ – to jsou také témata pro příští rok. K nim patří i poznání „kmitu prostoru“, který probíhá nepřetržitě v každém z nás. Jde o popis SPOJITÉ „rotace“ informací v prostoru + „kmitu“ informace mezi dolní a horní soustavou mozků v těle člověka.

Rád bych poděkoval Royovi i organizátorům za tuto akci, nový pohled na fyziku prostoru i fyziku člověka dostává stále přesnější obrysy, i když jsou zatím čitelné pro nevelkou (anebo nereagující) skupinu lidí. A moje poděkování patří i serverům, které tento článek zveřejní.