Stáváme se účastníky největší epidemie lidstva za posledních 80 let? Je pro nás prasečí chřipka opravdu tak vážnou hrozbou nebo se jedná o běžnou vlnu chřipky, která prolétne světem každý rok?
Podobné katastrofické scénáře, jako nám nyní líčí mnohá média můžeme po léta sledovat v amerických akčních filmech. Ty většinou končí happyendem, při kterém se hlavním hrdinům podaří vyvinout vakcínu proti zákeřné nemoci a zachránit lidstvo. Viděli jsme jich už tolik, že jsme na podobnou situaci nachystaní i v životě. Vlastně už léta čekáme, kdy se to stane doopravdy a z filmů máme zažitý scénář, co dělat, abychom měli šanci přežít.
Jaký průběh však bude mít epidemie doopravdy? Je skutečně tak nebezpečná, že nám jde o život? Můžeme se jí sami účinně bránit?
Ať už se jedná o prasečí nebo obyčejnou chřipku, příznaky, průběh nemoci, ale i léky, které na ni budou dobře působit, budou podobné. V jediném čase je obsažena jenom jedna kvalita a ta se odehrává na psychické i fyzické úrovni. Je vidět v postoji celé společnosti, na naladění jednotlivců a odráží se i na zdraví člověka. Epidemie se v průběhu času objevují pravidelně, ale jen někdy se masově rozšíří. Pokud se tak stane, je to v létech, kdy mají mikroorganismy lepší podmínky ke svému šíření a také lidstvo je k nim citlivější.
Ptačí chřipka, která začala v roce 2005 měla podobný charakter. Její průběh byl zničující a vývoj často fatální. V roce 2009 jsou však konstelace mírnější a také průběh a následky chřipky jsou poměrně lehké. Je zde však větší předpoklad masového rozšíření, protože vir se šíří vzdušnou cestou a to i na větší vzdálenost. Je také větší předpoklad, že v zimě 2009/2010 chřipka zasáhne částečně i Českou republiku.
Jaká je prognóza šíření a vývoje nemoci z pohledu astrologa? První podmínky pro šíření infekčních nemocí se objevily na jaře 2009, kdy opravdu došlo k prvnímu zaznamenání prasečí chřipky v Americe. Až do konce léta přetrvávaly aspekty, které umožňovaly její postupné rozšíření téměř po celém světě. Nebyly však zatím tak dramatické, aby došlo k rozvinutí nemoci u všech lidí, kteří se s virem setkali.
Od podzimu je však situace jiná. Konstelace se vyhrocují a naznačují riziko propuknutí nemoci u stále většího počtu lidí. Nejkritičtější je prosinec 2009, kdy můžeme očekávat největší výskyt nemoci. Přenosu napomůže i velmi teplé a vlhké počasí po celý prosinec.
Po Novém roce se situace začne zklidňovat, krátkodobě dojde k nárůstu v polovině února, ale ten již nebude zdaleka tak vysoký. Na jaře bude dále klesat a během dalšího roku, který bude již chladnější, dojde k postupnému vymizení viru.
Díky astrologii můžeme přesně vymezit, kdo je nemocí více ohrožený a měl by se tedy věnovat prevenci. Platí to zejména pro měsíc prosinec, kdy jsou konstelace velmi vyhraněné a léčba u těch, kdo onemocní, bude vyžadovat mnohem více času.
V prvé řadě jsou to Vodnáři, narozeni kolem 8. února, u nichž bude chřipka sedat především na průdušky a plíce.
Býci narozeni kolem 10. května si budou více stěžovat na bolesti v hrdle.
Lvi narozeni kolem 12. srpna mohou při onemocnění trpět vysokými teplotami.
U kardiaků je potřeba zvláštní opatrnosti, protože větší teplota může být velkou zátěží na jejich srdce.
Štířům narozeným kolem 11. listopadu nemoc pravděpodobně zasáhne nosní sliznice a čelní dutiny.
Onemocnět samozřejmě mohou i další lidé, zejména pokud budou dlouhodobě v kontaktu s někým nemocným nebo pokud mají planety na jednom z uvedených kritických míst ve zvěrokruhu. Zda patříte do této kategorie si můžete zjistit sami v některém astrologickém programu nebo vám s tím může pomoci v podstatě každý amatérský astrolog. Uvedená data platí i pro únorovou vlnu chřipky.
K poslednímu masivnějšímu výskytu nemoci dojde v březnu, kdy budou nejvíce ohrožení lidé narozeni kolem 20. ledna, 20. dubna, 23. července a 24. října.
Chřipka bude zasahovat plíce, následně však může mít i negativní vliv na jaterní buňky. V měsíci prosinci také počítejte se zvýšeným nárůstem žlučníkových potíží a záchvatů.
Co můžeme udělat, abychom se před onemocněním účinně chránili? Samozřejmě v prvé řadě podporovat svoji odolnost dobrou stravou s dostatkem přírodních vitamínů, dlouhým spánkem, dodržováním základních hygienických návyků a omezením pobytu na veřejnosti. Využít můžeme různé imunostimulační preparáty, jako jsou přípravky s 13- betaglukany, echinacei, žen-šenu, čertova kořene, klanoprašky, maralího kořene a v letošním roce především z mandragory.
Z homeopatických léků, které by měly účinně zabírat při léčbě chřipky, je v prvé řadě magnézia phosphorica. Můžeme ji využít i k prevenci, tedy jako tzv. neškodné homeopatické očkování, přičemž dávkování zvolíme podstatně nižší než u již probíhajícího onemocnění. Do potence CH 30 by měla být volně prodejná v lékárnách. Pro prevenci postačí 3-5 kuliček obden, ale dávkování je nutné nazkoušet, protože každý člověk je k homeopatickým lékům jnak citlivý.
Při onemocnění je nutné dávkování značně zvýšit, 4-5 x denně i více a s ústupem nemoci dávkování snižovat. Homeoaptické léky se nepolykají a nezapíjí! Kuličky se nechají v ústech postupně rozplynout. Malým dětem je možné několik kuliček rozpustit v troše čisté vody a dávat po lžičkách (ne na kov!).
K léčení i prevenci můžeme také využít léčivou nahrávku Petera Chappella, která je se svolením autora k volnému stažení na webu České homeopatické asociace homeopati.cz. Působí dobře na prasečí i běžnou chřipku a obsahuje v sobě také informace pomáhající uklidnit stav paniky, který je psychologickou součástí epidemií.
Zaslala Alena Bratková
alena.bratkova@moderniastrologie.cz