Tyto otázky byly vloženy jako komentář pod článek Elixír života.

Ahoj Ivano, zkoušela jsi sama nebo někdo z okruhu tvých známých tuto úpravu podle Filatova/Čermáka? Pokud ano byly pozorovány nějaké významné účinky? Čím působí tato léková forma tak agresivně, že je kontraindikována na těžké poruchy jater a ledvin? Co se stane, kdž touto metodou zpracuji ostropestřec nebo celík zlatobýl? Budou také kontraindikovány na těžké poruchy jater a ledvin? Mám přerostlé Callisie a chtěl bych je na zimu zredukovat. Lihovou tinkturu jsem již vyrobil, nyní uvažuji o Filatovovi. Dík za odpověď Yaw

Protože odpovědi jsou do komentáře příliš dlouhé, vložila jsem je do tohoto článku.

Nutno předeslat, že lepší by bylo tyto dotazy směrovat přímo na zkušeného praktika, J.A.Zentricha. Já, prostá učednice, ti mohu poskytnout pouze svou omezenou zkušenost a literární rešerši, jakož i dohady z této rešerše vyplývající.

1. Elixír života jsem zkoušela. Je to už dávno a zkoušela jsem to v rámci "zvyšování kvalifikace", a byla jsem zdravá, takže nějakých mimořádných účinků jsem si nevšimla. Připravovala jsem ho z nadutě madagaskarské. Pak jsem ještě podnikla pokus s jitrocelem, ale ten se zkazil takže s ním zkušenost nemám.
2. Kontraindikace jsem popsala podle původního zdroje (J.A. Zentrich: Třetí cesta ke zdraví. Fontána, Olomouc, 1994. ISBN 80-900205-6-9) kde je příprava stimulátoru na str. 31-32. Doslovná citace: "15. KONTRAINDIKACE: absolutní - těžké poruchy jater a ledvin, relativní - věk do 15 let."
Nevím z jakého důvodu jsou takové kontraindikace uvedeny, dalo by to možná nalézt v původních zdrojích (pracech profesora oděské univerzity akademika Vladimira Petroviče Filatova, autora tohoto způsobu přípravy, anebo v pracích autora modifikace, MUDr. Václava Štefana Čermáka). Tyto původní zdroje k dispozici bohužel nemám, díla V. Čermáka pokud vím publikovaná nikdy nebyla, existují jen v archivu a jejich krátké úryvky jsou publikovány roztroušené v knihách J.A.Zentricha. Pravděpodobně by odpověď na tuto otázku znal J.A.Zentrich, který tuto účinnou metodu několikrát publikoval ve svých dílech a pro českou veřejnost ji tak zpřístupnil. V této souvislosti je zajímavé, že v knize J.A.Zentrich: Speciální metody fytoterapie, Eminent 2001, ISBN 80-7281-056-1, kde je příprava stimulátoru uvedena také (str. 122-123) již kontraindikace vztahující se k játrům a ledvinám chybějí a je uvedena pouze kontraindikace pro děti do 15 let.
Bez dostupnosti původních pramenů mohu jen dedukovat: Vnitřní užití druhu Aloe arborescens je podle knihy J.Janča, J.A.Zentrich: Herbář léčivých rostlin 1., Eminent 1994, ISBN 80-85876-02-7 kontraindikováno (kromě jiného) při podráždění ledvin. Naduť madagaskarská Bryophyllum daigremontianum obsahuje malé množství neprozkoumaných alkaloidů (Herbář díl 3, str. 178) a v takových případech se doporučuje opatrnost (zejména ve vztahu k játrům, která alkaloidy odbourávají). Další rostlinný druh, přidaný k seznamu druhů doporučených pro tuto úpravu V. Čermákem, netřesk střešní Sempervivum tectorum (Herbář 3, str. 184), prokazatelně obsahuje též alkaloidy, a to alkaloidy piperidinového typu. K vnitřnímu užití se díky malé prozkoumanosti obsahových látek nedoporučuje (Herbář 3, str. 186). V rozchodníku největším Sedum maximum (syn. Hylotelephium maximum) byly alkaloidy zjištěny také (Herbář 4, str. 124), ale nejisté je, zda je jejich obsah vázán na podloží (různý obsah alkaloidů v různých rostlinách může být ale také způsoben tím, že v poměrně nedávné době byl tento taxon rozdělen, není mi známo jak staré jsou citované výzkumy). Jitrocel kopinatý Plantago lanceolata ani jitrocel větší Plantago major, pokud vím, nemají kontraindikace žádné, jitrocel kopinatý se považuje za prostředek působící na játra příznivě.
3. Druhy doporučované k této úpravě patří (s výjimkou jitrocele většího, navrženého V. Čermákem, a ten má poněkud odlišný postup, tam je to prášek) ke druhům s adaptogenními účinky. Podstata působení této úpravy je takováto (citováno podle Speciální metody fytoterapie, str. 122): Filatov zjistil, že pokud odňatou část rostliny umístíme do krajně nepříznivých podmínek, tedy do tmy a chladu, rostlina mobilizuje všechny své síly ke své záchraně a vznikají tak chemické reakce, na jejichž konci se v rostlině nacházejí unikátní látky s mimořádnými léčebnými vlastnostmi.“ K pochopení tohoto procesu si musíme uvědomit, že všechny druhy rostlin doporučované k této přípravě (a opět s výjimkou jitrocele většího) patří do čeledi tlusticovitých (Crassulaceae). Tyto sukulentní rostliny jsou jednak známy tím, že jsou schopny po utržení ještě po dlouhou dobu zůstat živé (některé rozchodníky jsou noční můrou botaniků kterým rostou v herbáři i půl roku po sběru) a pak čeleď tlusticovitých rostlin má odlišný metabolismus C4 kyselin, který je závislý na světle.
Co by se stalo, kdybys zkusil zpracovat ostropestřec mariánský Silybum marianum (druh známý příznivým působením na játra) nebo celík zlatobýl Solidago virgaurea (druh známý příznivým působením na ledviny) nevím. Dovolím-li si hádat, pak se dá předpokládat, že se semeny ostropestřece by se stalo něco podobného tomu co se s nimi děje každou zimu. U celíku vážně nevím, o květech ani o nati jsem zmínku v souvislosti s touto přípravou nenašla, jsou na ni doporučeny listy – ale zkus to (viz též níže o gemmaterapii). Pokud budu dále hádat, pak by užití přípravku z ostropestřece a z celíku zlatobýlu metodou podle Filatova kontraindikováno při nemocech jater a ledvin být nemělo, ale tohle prosím ber jen jako orientační radu od kámošky a vše dělej na vlastní zodpovědnost. Mohla jsem něco přehlédnout, na opravdu seriózní odpověď bych ti musela věnovat další minimálně týden, nutný ke studiu.
4. Kalísie vonná Callisia fragrans je rostlina, o které jsem se dozvěděla nedávno a mám ji od letošního jara. Nemám s ní žádné zkušenosti. Na internetu se dá najít i pod takovými hesly, jako je český kotvičník zemní, což je mírně řečeno nesprávné, neboť její vlastí je Amerika. Patří do čeledi Commelinaceae, křižatkovité a je příbuzná tradeskancii, Tradescantia. V databázi užitkových rostlin Plants For A Future se nedá najít ani pod latinskými synonymy (Rectanthera fragrans, Spironema fragrans).
Co se týká mého doporučení na použití jiných druhů než doporučovaných pro zpracování metodou podle Filatova, pak nevím, toto jsem nezkoumala. J.A.Zentrich (Speciální metody fytoterapie, str. 122) píše: “Filatovovy stimulátory se staly základem pro rozvoj nového odvětví fytoterapie - gemmoterapie (léčení výtažky z pupenů stromů, keřů a rostlin).“ Doporučuji proto pátrat po dalších informacích tímto směrem, sama znalosti ani zkušenosti ohledně gemmaterapie nemám.

Použité zdroje:

J. A. Zentrich: Třetí cesta ke zdraví. Fontána, Olomouc, 1994. ISBN 80-900205-6-9

J. Janča, J. A.Zentrich: Herbář léčivých rostlin díly 1-5, Eminent 1994, ISBN 80-85876-02-7

J. A. Zentrich: Speciální metody fytoterapie, Eminent 2001, ISBN 80-7281-056-1

J. Kindl, B. Wober: Biochemie rostlin, Academia 1981

Databáze Plant For A Future