Aféra kolem Wikileaks se neustále rozrůstá. Protože se jedná o závažná odhalení, přinášíme je výjimečně také na Jitřní zemi, i když se obvykle politice snažíme spíš vyhýbat.

Julian Assange: Západ proměnil v peníze své základní mocenské vztahy prostřednictvím sítě kontraktů, půjček, akcií, bankovních obligací a tak dále. V takovém prostředí je lehké, aby existovala "svoboda projevu", protože změna politické vůle málokdy vůbec tyto základní nástroje ovlivní. Západní řeč má málokdy nějaký vliv na moc; je jako jezevci a ptáci, svobodná. Ve státech, jako je Čína, existuje tvrdá cenzura, protože tam má řeč pořád ještě sílu a moc se řeči obává. Měli bychom vždycky zkoumat cenzuru jako ekonomický signál, který odhaluje potenciální sílu řeči v té jurisdikci. Americké útoky proti nám naznačují velkou naději, naznačují, že řeč znovu nabývá síly, aby porušila finanční blokádu.

Server WikiLeaks, zaměřený na zveřejňování závažných případů utajování špatného fungování demokratického aparátu, začal zveřejňovat rozsáhlý souboru amerických důvěrných diplomatických depeší, což v celosvětových diplomatických kruzích vyvolalo velký rozruch. Za poslední tři roky rozeslaly americké ambasády po celém světě více než čtvrt miliónu tajných telegramů, z nichž se většina týkala kontroverzní zahraniční politiky USA. Nejnovější odhalení podávají informace o tom, že se Američané snažili ovlivňovat španělské prokurátory a vládní úředníky, aby upustili od soudního vyšetřování případů týrání ve vězení na ostrově Guantánamo, speciálních letů agentury CIA s unesenými lidmi  přes Evropu a vyšetřování případu z roku 2003, kdy v Iráku američtí vojáci zabili španělského novináře. Dokumenty také ukázaly, že vysocí britští činitelé ujišťovali americkou vládu prezidenta George W. Bushe, že image a čest Ameriky během britského vyšetřování války v Iráku nijak neutrpí . Dva měsíce před začátkem tohoto vyšetřování v listopadu 2009 jeden významný představitel Velké Británie důvěrněslíbil americké ambasádě v Londýně, že Velká Británie „podnikne veškeré kroky pro to, aby byly chráněny americké zájmy“.  Dokumenty dále odhalují fakta o tom, že čelní arabští představitelé osobně naléhají na Spojené státy, aby provedly letecký útok na Írán. Zejména saúdskoarabský král Abdalláh opakovaně vyzýval Spojené státy, aby zaútočily na Írán a zničily jeho jaderný program. Tyto dokumenty také poukázaly na obavy Izraele o zachování svého jaderného monopolu na Blízkém východě; na jeho připravenost zaútočit na Írán a na jeho pokusy ovlivnit americkou politiku. Depeše rovněž odhalují, že představitelé USA v roce 2007 důrazně varovali Německo, aby nevydávalo zatykač na důstojníky CIA, kteří se zúčastnili operace, při níž byl nevinný německý občan stejného jména jako podezřelý radikál násilně odveden a několik měsíců zadržován v Afghánistánu. Úřední dopisy dále jmenují saúdské finančníky jako největší sponzory sunnitských militantních skupin, včetně al-Kajdy. Depeše poskytují podrobný výčet dohod mezi Washingtonem a Jemenem, které měly utajit použití amerických bojových letadel pro bombardování cílů v Jemenu. Jeden dokument uvádí citaci jemenského prezidenta Alího Abdalláha Sáliha: „Budeme nadále tvrdit, že tyto bomby jsou naše, ale vaše.“ Mezi největší odhalení patří to, že Spojené státy využívají své ambasády po celém světě jako součást své globální špionážní sítě. Američtí diplomaté mají nařízeno získávat informace od významných zahraničních osobností, se kterými se setkávají, včetně podrobností o kreditních kartách a dokonce i vzorků DNA. Terčem špionáže je rovněž OSN, což vyplývá z dokumentu uvádějícího, že předním úkolem pracovníků newyorské centrály OSN je shromažďování informací. Deník The New York Times citoval z těchto nařízení: „Vystupujte tak, abyste zastřeli tradiční hranice mezi představiteli státu a špióny.“ Jedna z prvních sérií zveřejněných dokumentů předkládá podrobné instrukce pro americké diplomaty, co sdělovat a co nesdělovat zahraničním představitelům ohledně rozhodnutí neumístit americkou radarovou základnu v České republice a rakety v Polsku.

DemocracyNow 1/12/2010
 

Americká vláda toto neoficiální publikování tajných dokumentů velice ostře odsoudila a prohlásila, že zveřejnění jmen spolupracovníků obsažených v dokumentech by mohlo tyto tajné agenty uvést v ohrožení. Nicméně, jak v této, tak i v předchozí publikaci dokumentů byla jména a jiné citlivé údaje zablokována samotným serverem WikiLeaks. Daniel Ellsberg, v USA velmi známý bývalý analytik tajných zpravodajských služeb, vysvětlil průběh událostí na televizním zpravodajském programu Democracy Now: „Když Pentagon prohlásil, že se kvůli předešlému zveřejnění dostalo do ohrožení 300 osob, uvedl to na základě svých vlastních záznamů a své vlastní znalosti depeší. Během pár dnů se ukázalo, že WikiLeaks nezveřejnil žádné z těchto jmen, protože všechna byla zredigována. Nikdo tedy nebyl ohrožen. Celkový závěr nyní vypadá tak, že při stovkách tisíců dokumentů, které server WikiLeaks zveřejnil, musel Pentagon uznat, že nebyl ohrožen ani jediný informátor nebo voják. Ve skutečnosti Pentagon ani necítil potřebu někoho chránit nebo informovat o tom, že se ocitl v nebezpečí. Takže toto nebezpečí, o kterém právě slyšíme, je nyní očividně zveličováno.“

DemocracyNow 29/11/2010
 

Mezinárodní organizace kriminální policie Interpol vydala mezinárodní zatykač na zakladatele serveru WikeLeaks Juliana Assangeho. Švédský soud na něj minulý měsíc vydal zatykač na základě obvinění ze znásilnění a sexuálního obtěžování. Zatykač přišel poté, co prokuratura nejprve případ vyhodila jako neprůkazný, ale pak ho znovu otevřela. Assange veškerá obvinění popřel a řekl, že se stal obětí politické motivovaného útoku. Jeho případ se vyšetřuje také ve Spojených státech, kde by Assange mohl čelit i obvinění ze špionáže. Přesný pobyt Assangeho v současné době není znám, ale jeho právnička potvrdila, že se nachází na území Velké Británie a že je v kontaktu s úřady. Sílícímu veřejnému odsuzování čelí také voják obviněný z toho, že portálu WikiLeaks poskytl tajné dokumenty. Bývalý guvernér amerického státu Arkansas Mike Huckbee, který také v budoucnu hodlá kandidovat na funkci amerického prezidenta, řekl na knižní autogramiádě, že voják Bradley Mannning by měl být popraven: „Ten, kdo vypustil vládní informace, spáchal čin velezrady. Podle mého názoru jakýkoli jiný trest než poprava je příliš milosrdný.“ Bradley Manning byl zatčen v květnu.

DemocracyNow 1/12/2010
 

Z amerických diplomatických depeší, zveřejněných ve čtvrtek večer, vyplývá, že Washington požádal diplomaty v Rumunsku, v Maďarsku a ve Slovinsku, aby získali pro americkou vládu biometrická data o tamějších "současných a vznikajících vedoucích politicích a jejich poradcích". Washington po amerických diplomatech také chtěl informace o zkorumpovanosti politiků v těchto zemích, o jejich zdravotním stavu a "zranitelnosti". Seznam informací o generálním tajemníku OSN Ban Ki-moonovi a dalších vedoucích činitelích OSN, na jejichž získávání se měli zaměřit američtí diplomaté, vypracovala CIA. Mezitím vyšlo najevo, že Washington také odposlouchával telefony a kontroloval užívání internetu u čínských a íránských diplomatů v OSN.

Britské listy, 2/12/2010