Narazil jsem na informace o projevech argyrie v souvislosti s používáním koloidního stříbra, tak jsem se vydal po stopách. Koloidní stříbro se už nějakou dobu doporučuje jako zázračný všelék na všechny infekční nemoci, včetně virových. Olygodynamie, neboli schopnost některých kovových iontů působit bakteriostaticky až baktericidně, je známá již dlouho. Působí tak, že se ionty těžkých kovů vážou na povrchu mikroorganismů a tím je buďto usmrtí, nebo alespoň zamezí jejich rozmnožování. Oligodynamické působení koloidního stříbra se používá při dezinfekci vody již dávno. Preparát Sagen k desinfekci studní se vyráběl již za minulého režimu a vyrábí a prodává se dodnes, mimochodem za pár korun. Skvělým "kšeftem" je dnes také prodej vody s obsahem koloidního stříba, kde se již cena pohybuje ve stovkách korun za litr. S patřičnou reklamou se cena takového "koloidního stříbra" může vyšplhat i mnohem výš.

Nejsilnější oligodynamické účinky má kadmium (Cd), stříbro (Ag) a rtuť (Hg), přičemž kadmium i rtuť jsou vysoce toxické a nebezpečné. Jak je to ale se stříbrem? Toxikologie zná chronické otravy stříbrem, vznikající po dlouhodobém příjmu stříbra ve formě rozpustných solí. Projevuje se šedým až šedomodrým zbarvením kůže, případně i sliznic, způsobené ukládáním částic stříbra, což je tak zvaná argyrie. Propagátoři koloidního stříbra tvrdí, že jejich preparáty jsou bezpečné. Přece jenom jsou na místě určité pochybnosti. V ČR je koloidní stříbro léčivem a je pouze na lékařský předpis. Ale distributoři u nás tuto skutečnost obcházejí tím, že je prodávají jako kosmetické přípravky a přípravky na ošetřování rostlin.

Podle WHO je maximální denní dávka stříbra 325 µg na 80kg váhy, někdy se objevují údaje o maximální dávce až 2 mg denně, přitom celková roční dávka má být nižší než 1 g. Stříbro se v organismu kumuluje a tak celková dávka za život nemá překročit 10 g. Ovšem pozor, argyrie se může projevit již při podstatně nižších dávkách. Propagátoři koloidního stříbra uvádějí, že je pro organismus neškodné, ale vzhledem k žaludeční kyselině chlorovodíkové (HCl) je nutná zdravá pochybnost. Našel jsem také tvrzení: "Nejedná se ani tak o otravu stříbrem, jako o usazovaní elementárního stříbra v orgánech (zejména v kůži a sliznicích). Toto usazování nemá žádné vážnější účinky na život, pouze je dotyčný "stříbrný". ", ale tvrzení, že usazování stříbra ve tkáních nemá vážnější účinky je, diplomaticky řečeno, poněkud pochybné. Ano, v porovnání se rtutí jsou toxické účinky stříbra mnohem menší, ale jsou tu. Doporučuji každému pochybovači, aby si prostudoval průmyslovou toxikologii, když už by považoval klinickou toxikologii za předpojatou.

K udávaným koncentracím ještě malou vysvětlivku: Koncentrace se u koloidního stříbra obvykle udává v ppm, což znamená "částí v milionu částí", tedy například miligramů v kilogramu. V 1 litru koloidního Ag s koncentrací 10 ppm je tedy obsaženo 10 mg stříbra.

Takže k tomu dávkování. "Pít" koloidní roztok stříbra ve větším množství je opravdu dost velký a nebezpečný nesmysl, obzvlášť dlouhodobě. Rozumné by mohlo být občasné použití několika mililitrů roztoku koloidního Ag s koncentrací 5 až 10 ppm (částic v milionu, tedy např. mg v litru), ale ani tady bych asi nedoporučoval používání trvalé. Pozor je třeba dávat při alergii na stříbro, poruchách ledvin a jater, případně i při nedostatku některých vitaminů.

Ukončil bych to tedy svým oblíbeným: "Aby nám pán Bůh zdravý rozum zachovati ráčil!"

Některé odkazy:
http://kolumber.com/Ag_story.php
http://www.osel.cz/index.php?clanek=5505

A na závěr perlička:
U produktu Ag100, prodávaného v 300 ml balení za 240,- Kč a obsahujícího 10 ppm Ag (docela zavádějící název produktu, že?), je uvedeno:
Ag100 Koloidní stříbro bylo dermatologicky testováno.
Tedy jinými slovy:
Ag100 Koloidní stříbro není testováno pro vnitřní použití!

 

Modrý muž Paul Karason