Zcela mimořádné na tomto cyklu je, že jde o první, jehož maximum budeme moci sledovat se skutečně vyspělou pozemskou i kosmickou technikou. Zatímco při minulém cyklu byla mimo pozemské observatoře v pohotovosti "jen" družice SOHO (od roku 1996; aktivita 23. cyklu pak vrcholila v letech 2001 a 2002), nyní je monitoring Slunce posilněn o systém STEREO (Solar Terrestrial Relations Observatory) snímající jevy na Slunci prostorově a také SDO (Solar Dynamic Observatory), která snímá dynamické jevy na Slunci v několika oborech spektra v nevídaném digitálním rozlišení. Právě tato kosmická observatoř má také mimo jiné ověřit nejnovější model vědců z Indického centra pro vzdělání a výzkum v Kalkatě vysvětlující příčiny nedávného stoletého minima sluneční aktivity. Více v článku NASA [3].

Polární záře i v České republice?

Spolu s výskytem skvrn Slunce svou narůstající aktivitu projevuje i jinými procesy. Nejčastějšími a nejsilnějšími, ovšem očima téměř nepozorovatelnými jevy jsou silné sluneční erupce. Dochází k nim při zkratu v magnetickém poli poblíž slunečních skvrn a je-li v blízkosti erupce magnetické pole slabé, může do prostoru uniknout i oblak hmoty tvořený nabitými částicemi. Pokud tento oblak označovaný zkratkou CME (v překladu Koronální výtrysk hmoty) zasáhne zemské magnetické pole, tak v oblastech magnetických pólů při střetu se svrchní vrstvou zemské atmosféry ve výškách mezi 80 až 1000 km začne interagovat s molekulami vzduchu a výsledkem jsou krásné barevné jevy známé jako polární záře. Negativní dopad CME pocítí především lidé závislí na satelitní technologii, neboť nabité částice mohou poškodit nebo i zcela vyřadit z provozu důležité součástky na umělých družicích.

Běžně se při zvýšené sluneční aktivitě s polárními zářemi lidé na severní polokouli setkávají vysoko v severských zemích, jako je Aljaška, Kanada, Sibiř nebo země ve Skandinávii. Pokud ovšem dojde k výronu CME při skutečně silné sluneční erupci (odborně klasifikované jako třídy M nebo X) a pohyb tohoto oblaku je směřován k Zemi, může vzácně dojít ke skutečně silné geomagnetické bouři, při které je polární záře pozorovatelná i v nižších zeměpisných šířkách, tedy i v České republice. Průměrně se první polární záře v naší zemi daří spatřit přibližně rok a půl před předpovídaným maximem sluneční aktivity, což je právě letos. Není tedy vyloučeno, že se barevné podívané v tomto roce dočkáme.

Předpovědět polární záři však není jednoduché. Je třeba pravidelně sledovat sluneční aktivitu. Směrodatnou informací bývá síla erupce a následné potvrzení CME směřujícího k Zemi. Oblak nabitých částic však k Zemi nedorazí ve stejném čase jako záblesk z erupce, neboť se nepohybuje rychlostí světla. Máme přibližně půl druhého dne čas. Toho si jsou však vědomi mnozí pozorovatelé, kteří většinou po erupci netrpělivě sledují online webkamery ze severských míst a zároveň i noční oblohu. Pokud se na severním obzoru začnou objevovat první náznaky typických aurorálních barev, rozesílají alerty. V České republice můžete získávat takováto upozornění například prostřednictvím stránek Ukazy.astro.cz. Na těchto stránkách také najdete odkazy na aktuální snímky ze severských webkamer na Aljašce a ve Švédsku nebo si budete moci prohlédnout galerie z posledních "českých" polárních září. Ty se odehrály v letech 2003 a 2005.

Celý článek: http://www.astro.cz/clanek/4588