Pociťovat vinu není k ničemu. Naopak, cenným prostředkem, jak pokročit,  může být pocítit lítost.

Pocit viny vytváří v mysli  dojem, že je člověk trvale vnitřně hanebný; to neplatí o nikom.   Užitečnější  je litovat špatných činů, kterých jste se dopustili a rozhodnout se, že nebudete opakovat stejné chyby, že příště budete činit lépe a pokud možno že  napravíte křivdu, kterou jste  způsobili.

Hlavní věc je vyhýbat se zlomyslnosti a nečinit druhým  zlo záměrně. Když už se vám stane, že v důsledku vlastního vnitřního zmatku někomu ublížíte,  kárejte zmatek, nikoli sami sebe. Nejste zmatek, nejste zlost, nejste lpění, stejně jako nejste chřipka, horečka nebo malárie, které vás postihly. Vy jste momentálně těmito faktory zasaženi. Je tedy i v této situaci vždycky potenciální možnost změny.

Pro Jitřní zemi
z portálu Matthieu Ricarda
www.matthieuricard.org
přeložila Anna Servanská