Pokud zobrazovaly lotosový pupen, znamenalo to potenciální sílu (možnosti) člověka během života. A když zobrazovaly vyzrálý plodník , který má tvar obrácené useknuté pyramidy kuželovitého tvaru, znamenalo to výsledek činnosti lidí za jejich života, jakési "ovoce" (plody činnosti) po jejich smrti. Pokud byl stonek s plodníkem v rukou božstva, znamenalo to plodivou sílu stvoření. Kromě toho se lotos často zobrazoval spolu s Velkou Matkou (jak vědci říkají – bohyní Měsíce), proto se později začal kreslit symbolicky v podobě poháru.

Ve staroegyptské kultuře lotos v rukách Matky-Panny symbolizuje cudnost, panenskou čistotu, duchovní plodnost, božské tvůrčí síly ženského principu. Později se objevily různé výklady lotosového květu v rukou Velké Bohyně: berla (žezlo duchovní moci nad hmotou, propletené s jedním nebo dvěma hady, rozkvetlé žezlo), znalosti v podobě otevřeného svitku (otevřené knihy). Ještě později zobrazovaly bohyni Isis takto: dlaň pravé ruky si dává na sluneční pleteň a levou rukou drží Nemluvňátko (syna Jediného), jehož jméno je Hor, což znamená "Ten, kdo je z Nebe. "Hor, jako tvořící bůh, se obvykle zobrazoval s hlavou sokola.

Lidé v dávných dobách etapy duchovní transformace člověka - cesty Bódhisattvy - obrazně srovnávali s rozkvětem lotosového květu, který vyrůstal z bahnité vody a na povrchu vypouštěl zralý, čistě bílý květ. Začátek duchovní cesty člověka srovnávali se semínky lotosu, která klíčila na dně močálu nebo jezera, čímž byl rozuměn trojrozměrný hmotný svět. Duchovní růst člověka, boj s Materiální podstatou (egem), zbavování se pochybností a pozemských tužeb, práce nad kontrolou myšlenek, ovládnutí duchovních praktik přirovnávali k růstu stonku, s jeho průchodem přes hustou bahnitou vodu, když si prorážel svou cestu na její povrch. Splynutí Duše s Osobností a duchovní osvobození při dosažení sedmé dimenze, kdy se zrodí nová Duchovní Bytost a stává se pro duchovní svět poznatelná, srovnávali s objevením pupenu lotosu nad hladinou vody, jinak řečeno, jeho projev v dokonalém světě. A co je pro pupeny nejdůležitější - dostupnost přímých, nezkreslených bahnitou vodou paprsků  Slunce (síly duchovního světa), pod vlivem kterých pupen začal rozpouštět své sněhobílé okvětní lístky. Každý z jeho nově otevřených okvětních lístků ztělesňoval duchovní dosažení další dimenze. A tento proces pokračoval, dokud člověk nepoznal 72 dimenzí. Jinak řečeno, dokud se plnohodnotně neotevřelo všech 72 lístků a velkolepý květ lotosu v celé své božské kráse nepředstoupil před zářící paprsky mocného Nebeského Tělesa, které jej vytvořilo. Stejně tak i Člověk, který dosáhl úrovně Bódhisattvy, se zjevoval ve všem svém duchovním bohatství před Tím, Kdo vytvořil toto božské semeno a dal mu život věčný.

Úryvek z knihy AllatRa od A.Novych